Jedinečný ledový experiment aneb Radostí z jízdy proti depresi

V kulisách norského města Rjukan proběhl sociální experiment s cílem nalézt odpověď., zda řízení auta může pomoci proti zimním depresím.

Často se říká, že řízení auta je radost. V částech Evropy, kde panují mimořádně dlouhé zimní noci, nicméně toto jednoduché konstatování nabývá hlubšího významu. Otázka zní: Může řízení pozitivně působit i proti zimním depresím?

V kulisách norského města Rjukan, v němž mohou zimy trvat téměř šest měsíců, teploty často klesají hluboko pod bod mrazu a slunce sotva vychází nad horizont, proběhl sociální experiment s cílem nalézt odpověď.

V průběhu čtyř dnů měla skupina vybraných účastníků z Rjukanu a okolí, kteří trpí depresemi sezonního charakteru, příležitost projet se ve výkonném sportovním elektromobilu Ioniq 5 N. Přitom byl zkoumán jeho potenciál pro povznesení nálady a vyvolání potěšení, a to především v kontextu zimních depresí.

K experimentu byla přizvána neurovědkyně Shani Tal, která měřila míru zážitku – a přišla pro tento účel s novým způsobem, jak zkoumat vliv řízení na emoce. Ioniq 5 N byl pro experiment ideálním modelem, protože reprezentuje nový segment vysokovýkonných elektromobilů zaměřených na řidiče,s novými technologiemi i mimořádnými schopnostmi pro jízdu na závodním okruhu.

Ioniq 5 N se může pochlubit nejvyšším výkonem 650 k a maximálním točivým momentem 770 Nm. Díky tomu dokáže zrychlit z 0 na 100 km/h za pouhých 3,4 sekundy a dosáhnout nejvyšší rychlosti 260 km/h. Zážitek podpořený funkcemi N Grin Boost, N Drift Optimizer a N Launch Control dokáže vyvolat opravdové řidičské nadšení.

Experiment byl připraven tak, aby mohl nahlédnout hluboko do psychiky účastníků. Z řady naměřených biometrických ukazatelů pak byla odvozena intenzita potěšení.

Shani Tal se svým týmem použila cirkumplexní model používaný v neurovědě k zobrazování emocí účastníků. Pracuje se v něm se dvěma dimenzemi emočních reakcí: valencí – která určuje, zda je zážitek vnímán pozitivně, nebo negativně (libost/nelibost) – a nabuzením (arousal), tedy intenzitou zážitku.

Elektrickou aktivitu mozku snímala pokrývka hlavy s elektroencefalogramem (EEG) a rozhraním BCI mezi mozkem a počítačem. To umožnilo měřit ukazatele, jakými jsou alfa aktivita a frontální alfa asymetrie (reprezentující valenci), zatímco biometrický senzor kůže zaznamenával elektrodermální aktivitu a kolísavost srdečního tepu (dokládající nabuzení).

Celý výzkum začal náborem 20 účastníků se sklony k zimním depresím. Experiment zahrnoval tři klíčové fáze: výchozí měření uskutečněná před zkušebními jízdami, další měření v jejich průběhu a nakonec posouzení dlouhodobého vlivu po jízdách – po každé fázi obdrželi účastníci dotazník a proběhlo detailní hodnocení biometrických ukazatelů.

Už když se účastníci vydávali na své zkušební jízdy, bylo jejich vzrušení znatelné. Každý okamžik byl přitom zaznamenáván kamerou a biometrickými senzory. Tým neurovědkyně Shani Tal ve své hypotéze předpokládal, že během jízd dojde k měřitelnému prohloubení potěšení v obou dimenzích emoční odpovědi, valenci i nabuzení. Kromě prudkého nárůstu intenzity prožitku při jízdě se navíc očekávalo také dlouhodobé zlepšení vnitřní pohody po experimentu.

Experiment na základě komplexní analýzy fyziologických i subjektivně sdělovaných dat přinesl přesvědčivá zjištění o řízení Ioniq 5 N v náročných zimních podmínkách. Kvantitativní analýza odhalila, že celých 75 %řidičů prožívalo po jízdách velmi pozitivní emoční reakce. U intenzity potěšení vykázali účastníci průměrný nárůst o významných 28 % v porovnání s výchozím stavem, přičemž škála pozitivních reakcí po první jízdě sahala až k 67 %. To naznačuje, že Ioniq 5 N dokáže vyvolávat pozitivní emoční reakce napříč širokým spektrem různých lidí.

Tento pohled potvrdila také kvalitativní data. Celkem 87,5 % účastníků uvedlo, že mají po řízení lepší náladu. Soulad mezi subjektivními zážitky a fyziologickými reakcemi potvrdil potenciál prvního elektromobilu od divize N vylepšovat emoční pohodu.

Z různých biometrických měření se ukázala jako nejvýznamnější elektrodermální aktivita, u níž došlo k průměrné změně o 22 % napříč všemi účastníky. V těsném závěsu následovala frontální alfa asymetrie (nevyvážená pravolevá elektrická činnost čelních laloků mozku), která vykázala pozoruhodný průměrný nárůst o 17 %, což svědčí o zpracovávání pozitivnějších emocí.

Všechna zjištění přesvědčivě dokládají funkčnost konceptu měření intenzity potěšení pro zjišťování emočních odpovědí na řidičské zážitky. Experiment také vyzdvihl nutnost dalšího výzkumu a potvrzení jeho pozitivních výsledků. Nicméně již nyní výsledky jasně ukazují přínosy, které má zaměření značky Hyundai na inovace spolu s úsilím o zdokonalování zážitků prostřednictvím nejmodernějších automobilových technologií.

V tomto experimentu byl k měření poprvé využit koncept intenzity potěšení. Jedná se o milník ve výzkumu emočních reakcí na zážitky z jízdy. Intenzita potěšení se osvědčila jako ukazatel, který umožňuje pochopit rozmanité emocionální reakce po řízení vozu Ioniq 5 N v podmínkách náročné norské zimy.

Zatímco bioanalýza v kontextu řízení auta není úplnou novinkou, jedinečné zaměření experimentu na zimní podmínky a vliv, který mají na lidi trpící symptomy deprese, je průkopnické. Stejně jako objevný výzkum emoční dynamiky jednotlivců v každodenním provozu na zledovatělých silnicích za podmínek dlouhodobého nedostatku světla.

Mimo rámec automobilového světa vyvolává experiment také hluboké otázky týkající se průsečíku lidských emocí, technologií a životního prostředí a otvírá dveře k dalšímu výzkumu širších implikací biometrické analýzy pro pochopení a pozvedávání lidských zážitků v různých kontextech.

Zaměření na inovace v konečném důsledku přesahuje technologický pokrok a rezonuje s hlubším porozuměním lidské povaze a potenciálu pro zlepšování emoční pohody – dokonce i v podmínkách dlouhodobého nedostatku světla. Výsledky experimentu poslouží jako vzor pro budoucí výzkumy technologií a lidských emocí s využitím konceptu intenzity potěšení.

Zdroj: Hyundai