Seriál IMSA ukončí "malé Le Mans". Američané znovu kráčejí ruku v ruce s Francouzi

Petit Le Mans je jedním tradičních zámořských vytrvalostních podniků.

IMSA SportsCar Championship, United SportsCar Championship, WeatherTech SportsCar Championship. Zní to jako zmatení jazyků, ale pořád jde o ten samý šampionát. Značka IMSA je pro severoamerický kontinent asi to samé, jako je Le Mans pro Evropu.

Současná série odvozuje své kořeny od seriálu IMSA GT, který se jel poprvé v sezoně 1971. Postupně procházel různými obměnami kategorií. V samém závěru se v něm objevily prototypy, jako například Ferrari 333 SP. Roku 1998 ale seriál zašel na úbytě.

Slávu vytrvalostního závodění v zámoří se rozhodl obratem oživit Don Panoz a s tím se zrodil také podnik Petit Le Mans. Americký podnikatel spojil síly s organizátory Le Mans, francouzským autoklubem Automobile Club de l'Ouest. Tím se roku 1999 zrodila American Le Mans Series.

V ní bojovaly nejlepší vozy třídy LMP, LMP900 a následně LMP1. Vyhrávaly tu prototypy Audi, Peugeot i Lola. Seriál lákal také tím, že nabízel automatickou kvalifikaci pro účast v Le Mans.

Podobně jako se jezdily formule Champ Car a IRL, tak i ve sportovních vozech došlo k dualitě. Druhým seriálem byl Rolex Sports Car Series, kterou zaštiťovala organizace Grand American Road Racing Association (Grand-Am). Zpočátku se mu moc nedařilo. Ale poté, co Grand-Am zavedl třídu Daytona Prototype (dnes DPi), americkou odpověď na LMP1, začal nabírat obrátky.

Mezi tím začaly být vztahy mezi Panozem a ACO napjaté. Všechno vyvrcholilo tím, že se (opět jako u amerických formulí) před sedmi lety vše spojilo dohromady. Zaštiťující organizací se stala asociace International Motor Sports Association (IMSA).

Američané se sice „trhli“ do ACO, ale nebyli tak hloupí, aby nesledovali trendy. Brzy pochopili, že tu jsou nové populární kategorie, které by bylo škoda nezařadit do svého programu. Proto se vedle prototypů DPi objevují od orku 2019 vozy specifikace LMP2.

Mezi sportovními auty jsou dvě třídy. GTE zastupuje sportovní vozy postaven podle pravidel ACO, v kategorii GTD nastupují auta podle amerických regulí a od sezony 2016 také auta specifikace GT3.

Spolupráce mezi IMSA a ACO bude pokračovat i nadále. Ve světě elitních prototypů se vedle „francouzské“ třídy Hyperaut (LMH) od roku 2023 objeví také prototypy dle amerických „notiček“ Le Mans Daytona h (LMDh). Klíčové je, že se vozy LMH mohou už za dva roky postavit na start IMSA WeatherTech SportsCar Championship, což výrazně zvýši konkurenci.

V té současné mají jasně navrch vozy DPi. Průběžně vedou Filipe Albuquerque a Ricky Taylor s Acurou týmu Konica Minolta s 3071 body, druzí jsou Pipo Derani a Felipe Nasr (Cadillac, Whelen Engineering Racing) 3052 a třetí Oliver Jarvis, Harry Tincknell (Mazda, Mazda Motorsports) 2882.

Jenže bodový systém Petit Le Mans je komplikovaný a body se udělují za pořadí po čtyřech, osmi a deseti hodinách. Takže situace v čele může být na konci závodu naprosto odlišná.

Aktuální pořadí najdete ZDE

24. ročník Petit Le Mans startuje na okruhu Road Atlanta v sobotu v 18:10 našeho času.

Foto: IMSA Photo, Mazda Racing, Audi Motorsport

Autor

Radek Vičík

Sportovní redaktor online deníku Aktuálně.cz a externí spolupracovník redakcí motormix.cz a ceskeokruhy.cz je jedním z nejlepších českých motoristických novinářů. Motorsportu propadl už v dětství a věnuje se mu velkou část své novinářské kariéry.