Jake Dixon, jezdec týmu Inde GasGas Aspar, se s měsíčním odstupem zamýšlí nad svým prvním vítězstvím v Moto2, ohlíží se za svou cestou do mistrovství světa a pro zbytek sezony si klade vyšší cíl.
Jaké to je být vítězem Grand Prix?
Je to skvělý pocit. Byla to spíš otázka kdy, než zda se stane. Chci dál vyhrávat. Teď se snažím vrátit silnější a na Silverstone bojovat o přední příčky.
Jaký to byl pocit být neustále na na třetím místě? Jak moc jste toužil vyhrávat?
Bylo frustrující neustále končit na třetím místě, když jsem byl devětkrát na stupních vítězů! Vítězství bylo samozřejmě ještě lepší.
Ve své kariéře jste měl netradiční cestu přes britské superbiky a MS superbiků. Máte pocit, že vám něco chybělo nebo chybí?
Chyběly mi zkušenosti, ale nedostatek peněz znamenal, že jsem se musel vydat jinou cestou. Stále ale jsem hladový po úspěchu.
Jak mladě se cítíte ve svých 27 letech? Vaše první vítězství trvalo o něco déle než u jiných jezdců, ale vypadá to, že se stále zlepšujete.
Cítím se stoprocentně. Věk je jen číslo. Nebe je pro mě limit, mám pocit, že jsem ještě ani nedosáhl vrcholu toho, jak dobrý můžu být.
Co by si čtrnáctiletý kluk z Doveru pomyslel, kdyby věděl, co ho čeká?
Byl to vždycky sen, ale z finančního hlediska potřebujete dobré sponzory. Mé čtrnáctileté já by teď byl v sedmém nebi, ale říkal by, že chci vyhrát šampionát, takže... ještě není konec.
Do konce sezony zbývá ještě dvanáct závodů, jaký je teď cíl?
Cíl je stejný jako na začátku roku, stát se mistrem světa. Jediné, co mohu udělat, je vydat ze sebe to nejlepší a doufat, že na konci roku budeme mít z čeho jásat.
Zdroj: Inde GasGas Aspar
Externí materiály upravené redakcí MotorMixu.