Chci zpátky do Brna, přeje si Baz. Po skončení motorkářské kariéry plánuje závodit s auty

Pokud by si mohl vybrat, raději by v Česku závodil na Masarykově okruhu v Brně než v Mostě. Po skončení své motorkářské kariéry si dovede představit přesun do aut a co bude dělat v roce 2024, zatím neví. O tom všem a nejen o tom si s námi popovídal při podniku MS superbiků v Mostě Loris Baz.

V Mostě jsi tento víkend závodil potřetí v životě. Máš tento okruh rád? Někteří ho považují za příliš nebezpečný…

Nevím. Jsem jen smutný, že už nejezdíme v Brně. Myslím si, že všichni v paddocku jsou smutní, že když už jedou do Česka, tak to není do Brna. Tam jsme to totiž měli všichni rádi. Trať jako taková sice není v Mostě tak špatná, paddock a tak dále tu ale rozhodně není na úrovni Brna.

Jestli je Most nebezpečný, nedokážu říct. Ohledně bezpečnosti si nechci příliš stěžovat. Ano, jistě, jsou tu nějaká místa, která jsou nebezpečnější než u jiných tratí. Zároveň ale zase nejsou nebezpečnější než třeba v Imole a na podobných tratích.  Já jako jezdec se snažím příliš nekoukat po bariérách a nepřemýšlet o nich, protože to samozřejmě není ideální. Na takovýchto tratích sice je riziko větší než jinde, neřekl bych ale, že je to super nebezpečné. První šikana sice není ideální, zvláště po startu, jinak bych ale řekl, že to je v pohodě.

Říkáš, že ti Brno chybí. Na této trati jsi zažil několik významných momentů. V roce 2012 jsi zde získal své první stupně vítězů v MS superbiků a o čtyři roky později jsi zde dojel čtvrtý při závodě MotoGP, což byl jeden z tvých dvou nejlepších výsledků v tomto šampionátu (Baz skončil čtvrtý i v roce 2015 v Misanu – pozn. red.)…

Je to tak. Vždy jsem tu rád jezdil. Na Brno mám také hezké vzpomínky, které se netýkají závodění, zejména z nedělní večerní party. Bylo hezké tam závodit. Tady to sice není stejné, v Česku ale mají pro závodění velkou vášeň a rádi se tak do této země vracíme. Pokud ale můžu učinit prohlášení, tak se chci příští rok vrátit do Brna (směje se – pozn. red.).

V letošním roce máš u stáje Bonovo Action nového týmového kolegu. Eugene Laverty skončil s kariérou a nahradil ho Garrett Gerloff. Jak se ti s ním spolupracuje?

Jo, Garrett je fajn. Do týmu velmi dobře zapadl. Spousta jezdců říká, že jejich tým je jako rodina, ale tady to tak opravdu je. Když jsem do týmu přišel já, hned na začátku jsem si Eugenem vybudoval dobrý vztah. A řekl bych, že s Garrettem to je stejné. Dokonce jsme si tak blízko, že se mě při druhém tréninku v Imole pokusil zranit a poslal mě do štěrku (směje se – pozn. red.). Kromě toho je to ale fajn kluk.

Zažívá dobrou sezonu. Od doby, co jsem se zranil (při kolizi v indonéském superpole závodě si zlomil pravý kotník a lýtkovou kost – pozn. red.), se mě snaží podpořit. Sdílíme stejnou trať a další věci, takže mě viděl, jak se několik měsíců trápím. Snažíme se spolupracovat na tom, abychom posunuli BMW dopředu. Máme stejný cíl a je dobré, že je mým týmovým kolegou.

Eugene Laverty se letos u stáje Bonovo přesunul do managementu. Kromě toho zastává i roli jezdeckého kouče. Řekl bych, že je tedy dobré spolupracovat s koučem, který je tvým bývalým týmovým kolegou a tím pádem tě dobře zná…

Především je výhodou, že zná motorku. Jezdil na ní dlouho a ví proto, jak se přesně cítíme. Když je něco špatně, dokáže díky tomu rozlišit, jestli za to může motorka nebo jezdec. Je dobré mít Eugena po svém boku. Není to člověk, který příliš moc mluví nebo který by chtěl až příliš do věcí zasahovat. Vstoupí do toho jen tehdy, když si myslí, že má co říct, což je přesně to, co potřebujeme. Jsem tedy vděčný za to, že u týmu zůstal. Je to fajn kluk. Jsem rád, že jsem byl jeho týmovým kolegou v jeho poslední sezoně a že s ním mohu spolupracovat v jeho prvním roce v roli kouče.

Nevím, kolik toho budeš moci říct, ale už máš nějakou představu o tom, jaká bude tvá budoucnost a co tě čeká v roce 2024?

Na to se musíš zeptat Scotta. Má budoucnost momentálně závisí na Scottu Reddingovi (na tom, zdali se rozhodne zůstat v rodině BMW a zdali se přesune z továrního týmu ke stáji Bonovo – pozn. red.), není to žádné tajemství. Bohužel to tak je.

Pojďme teď k jinému tématu. V roce 2021 jsi závodil v americkém superbikovém šampionátu. Mistrovství světa superbiků ale momentálně v USA nezávodí. Je to podle tebe škoda?

Škoda to určitě je, zejména proto, že se tento šampionát jmenuje mistrovství světa superbiků. Já mám ale pocit, že to je více evropský šampionát než světový. Mimo Evropu totiž máme jenom pár závodů, teď nám navíc zrušili i Argentinu. To si myslím, že je špatně jak pro diváky, tak pro šampionát. Superbiky jsou navíc v USA velice populární a místní šampionát má velmi vysokou úroveň.

Doufám, že se příští rok do Ameriky vrátíme, stejně tak bych se rád vrátil do Argentiny, Kataru, Thajska a na všechna ta místa, kde jsme kdysi závodili. Byl bych rád, kdybychom se nedrželi pouze v Evropě. Není to cesta, kterou by se měl tento šampionát vydat. Je to mistrovství světa, takže musí jít do světa.

Kdybys měl vybrat jeden americký okruh, na kterým bys rád závodil v MS superbiků, který by to byl? Byla by to například Laguna Seca?

Určitě Laguna Seca. Ale je i řada dalších amerických okruhů, které mají potřebné zázemí pro to, aby mohly hostit závody MS superbiků. Myslím si, že by se mohlo jezdit třeba i v Barber Motorsports Parku. Myslím si, že na tomto okruhu by nebylo potřeba udělat tolik práce, aby vyhovoval bezpečnostním standardům FIM. Je to navíc krásné místo, kde se nachází největší motocyklové muzeum na světě, alespoň si myslím, že to tak je. To místo je úžasné. Na celém okruhu byl navíc nedávno položen nový asfalt.

Také Laguna Seca ale byla nedávno přeasfaltována. Je velká škoda, že mistrovství světa na okruhu Laguna Seca nezávodí. Ta trať je totiž fantastická a bylo pěkné na ní v minulosti závodit.

Jak už jsme několikrát zmínili, v minulosti jsi jezdil i v MotoGP. Mnoho jezdců říká, že v MS superbiků je přátelštější atmosféra. Souhlasíš?

Ano. Je to určitě jiné. Řekl bych, že víkend jako takový je v MS superbiků více stresující. Jedeme tři závody, což je spousta akce. Když se ale na to podívám z pohledu médií, není na nás v MS superbiků vyvíjen takový tlak jako v MotoGP. Máme více času užívat si atmosféru v paddocku a dělat i jiné věci. Jinak ale záleží hodně na pocitu jezdce. Já jsem si to hodně užíval jak v MotoGP, tak tady. Každá sezona je ale zkrátka jiná. V MS superbiků ale máš například větší pauzy mezi závodními víkendy. Ta atmosféra je tu zkrátka úplně jiná.

V MS superbiků jsme také blíže lidem, protože veřejnost má přístup do paddocku a je to v tomto ohledu snazší než v MotoGP. Myslím si, že pro fanoušky jsou superbiky mnohem lepší podívanou. Když totiž navštíví závodní víkend, uvidí mnohem více závodů. Tři závody jedou superbiky, dva supersporty a tak dále. Navíc můžete být v paddocku, kde uvidíte i jezdce. To je vážně skvělé. Oba šampionáty jsou ale skvělé a v obou jsem si to užíval. I MotoAmerica jsem si závodění užíval. V každém šampionátu je zkrátka jiná atmosféra.

Dovedeš si tedy čistě teoreticky představit, že kdybys dostal nabídku na alespoň jednorázový návrat do MotoGP, tak bys ji přijal? Nebo už to pro tebe je uzavřená kapitola?

V tuto chvíli by bylo něco takového složité. Mám totiž kontrakt s BMW a to v MotoGP nezávodí. Momentálně si myslím, že tato kapitola je pro mě uzavřená, ale nikdy nevíš, co přijde v budoucnu. Po nabídce svézt se na stroji MotoGP, ať už při závodě nebo při testu, bych ale samozřejmě vždy skočil. Ty motorky jsou totiž úžasné, lepší motorku jsem ve svém životě neřídil a už od dětství jsem měl sen dostat se až do MotoGP. Momentálně se ale soustředím na MS superbiků a na tento projekt.

V minulosti jsi si zazávodil i při 24 hodinách v Le Mans. Chtěl by ses tam jednou vrátit?

Určitě se tam vrátím. Měl jsem tam být už letos jako náhradní jezdec BMW, to samé i ve Spa-Francorchamps. Pak jsem ale měl to zranění. Nyní už jsem fit a budu se tak s BMW bavit o tom, jestli nepotřebují náhradníka pro Bol d´Or.

Líbí se mi duch vytrvalostního závodění. Pamatuji si, že jsem byl jedním z prvních mladých závodníků, kteří do něčeho takového šli. Všichni v superbicích mi tehdy říkali, že je to špatně, neboť jsem superbikový závodník a toto je něco úplně jiného. Tenkrát jsme ale vyhráli Bol d´Or. Od té doby přichází do vytrvalosti stále více mladých jezdců.

A co třeba taková auta? V současnosti můžeme vidět řadu bývalých hvězd MotoGP, kteří závodí s auty. Valentino Rossi působí v GT World Challenge Europe, Jorge Lorenzo v Porsche Supercupu, Dani Pedrosa loni odjel několik podniků Lamborghini Super Trofeo Europe. Mohl by ses tedy podobnou cestou vydat jednou i ty?

Myslím si, že ano. Dej mi cokoli, co má motor a já do toho skočím. Už jako malý jsem jezdil s buginou, na čtyřkolce a také jsem měl doma spoustu hraček. Co se aut týče, tak mám opravdu rád off-roady a buginy. Jednou bych rád závodil na Dakaru. Určitě ale ne na motorce jako Danilo. S autem ovšem ano.

Foto: Bonovo Action

 

Autor

Dušan Bouzek

Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.