Nejkratší závody formule 1: Smrt v Barceloně, Senna okradený a vítězný i štědře bodovaná belgická ostuda

Kontroverzní Velká cena Belgie přepsala rekordní tabulky F1 a stala se nejkratším závodem v historii. Podívejme se na aktuální top 5 co se týče krátkosti Grand Prix.

5. Velká cena Rakouska 1975 (Österreichring) - 29 kol, 171,419 km

V podhůří Alp, kde se nacházel předchůdce dnešního Red Bull Ringu jsou výkyvy počasí na denním pořádku. V Rakousku tehdy lilo jako z konve, čehož využil Ital Vittorio Brambilla. Věčný smolař si za volantem vozu March dojel ze čtvrté startovní řady pro své jediné vítězství ve formuli 1 v životě. Oslavil ho tím, že svůj monopost cestou do boxů naboural.

29 = the shortest race (1975) won by Vittorio Brambilla who was so excited he pranged his car on the victory lap! ???? pic.twitter.com/gJqjqmyk8U

— Formula 1 (@F1) June 29, 2016

4. Velká cena Španělska 1975 (Montjuich Park) - 29 kol, 109,91 km

Rok 1975 mě na zkrácené závody "štěstí". Zatímco v srpnu v Rakousku úřadovalo počasí, v ulicích Barcelony mohla za zkrácení závodu tragédie. Ve 26. okruhu se zlomilo přední křídlo Hillu německého pilota Rolfa Stommelena a monopost vyletěl mimo trať. Tam zabil čtyři lidi: dva fotografy, hasiče a diváka. Závod pak ještě chvíli pokračoval. Pro vítězství (také jediné v kariéře) si dojel Stommelenův krajan Jochen Mass. Grand Prix se zapsala do historie také tím, že šestá byla klasifikována Lella Lombardiová. Ta jako doposud jediná žena bodovala v závodě F1, byť tehdy dostala jen půl bodu.

Rolf Stommelen, Spanish Grand Prix 1975, Hill- Ford GH1, Montjuic Circuit pic.twitter.com/nsKTtpqnGA

— Yhacbec López ™ (@Yhacbec) August 20, 2017

3. Velká cena Monaka 1984 (Monte Carlo) - 31 kol, 102,672 km

O tomhle závodě se říká, že v něm Ayrtona Sennu okradli o vítězství. Od startu se jelo v příšerném lijáku. V závodě vedl držitel pole position Alain Prost. Jeho pozdější věčný rival se ale ze 13. příčky na startovním roštu probil na druhé místo a postupně začal Francouze v McLarenu dohánět. Krátce před cílem 32. kola se pilot Tolemanu dokonce dostal do vedení. Jenže to ředitel závodu Jacky Ickx ukázal červenou vlajku a počítalo se tedy pořadí z okruhu číslo 31. A tam byl v čele Prost, který dostal za vítězství 4,5 bodu. Právě půlbod nakonec rozhodl bitvu o titul mezi ním a týmovým kolegou Niki Laudou v Rakušanův prospěch.

2. Velká cena Austrálie 1991 (Adelaide) - 14 kol, 52,92 km

Překonaný rekord se udál před třiceti lety. V Austrálii se tehdy také startovalo za šíleného deště. Trať byla doslova poseta troskami. I takový "pán deště", jakým byl Senna, vztekle mával k boxům, ať už tu šílenost někdo zastaví. Stalo se tak po 16 kolech, počítalo se tak pořadí v cíli okruhu číslo čtrnáct. Pro své vítězství číslo 33 si Brazilec dojel v McLarenu, s nímž před tím získal 60. pole position.

FLASHBACK! The scariest unseen accident at the Adelaide Grand Prix, when Maurício Gugelmin crashed in pitlane and injured two marshals in 1991: https://t.co/ADwhv8xt9W #F1 #Adelaide pic.twitter.com/cueB1O1ns8

— Adelaide GP (@Adelaide_GP) July 2, 2020

1. Velká cena Belgie 2021 (Spa-Fracorchamps) - 1 kolo, 6,88 km

O letošní ostudě, kdy se vůbec nejelo naostro a celému závodnímu poli dominoval safety car, se namluvilo a napsalo víc než dost. Jak hluboko F1 v Belgii klesla? Tak tedy Max Verstappen dostal za to, aniž by jedinkrát pořádně šlápnul na plyn, 12,5 bodu. Proti tomu se v obou případech v sezoně 1975 i o devět let později rozdávalo za triumf 4,5 bodu a následně v Austrálii bodů pět. Ve všech těchto případech se ale opravdu závodilo...

Foto: Pirelli Motorsport