Sainz vykročí díky angažmá ve třech legendární stájích ve stopách slavných předchůdců

Carlos Sainz příští rok po McLarenu a Ferrari zamíří do Williamsu. Stane se tak teprve čtvrtým pilotem historie F1, který tyto tři veleúspěšné týmy vystřídá. Kdo byl před Španělem?

Jacky Ickx

Belgičan přišel do McLarenu v roce 1966 ve Velké ceně Německa. Tím si působivým výkonem ve voze formule 2 vysloužil uznání, ale žádné body, protože nebyl klasifikován mezi účastníky F1.

V roce 1968 Ickx přišel do Ferrari, kde zaznamenal výrazné úspěchy. Za Scuderii jezdil v letech 1968 až 1973, vyhrál několik Grand Prix a stal se adeptem za zisk titulu mistra světa. Nejúspěšnější sezona u Ferrari byla v roce 1970, kdy vyhrál tři závody a skončil druhý v mistrovství světa za předčasně zesnulým Jochenem Rindtem. Ickxovo působení u Ferrari upevnilo jeho pověst jednoho z nejtalentovanějších jezdců své éry, známého svou všestranností a schopnostmi v různých závodních podmínkách.

V letech 1973 a 1974 Ickx krátce působil také u týmu Frank Williams Racing Cars, který však byl ve srovnání s jeho působením u Ferrari výrazně chudší na úspěchy. Stáj se ve svých počátcích potýkala s problémy s výkonem a spolehlivostí a Ickxovým nejlepším umístěním s Williamsem bylo šesté místo ve Velké ceně Německa 1974. Navzdory problémům se projevily Ickxovy schopnosti a zkušenosti, který se nakonec přeorientoval na závody sportovních vozů, kde nadále dosahoval velkých úspěchů.

Alain Prost

Prost nastoupil do McLarenu v roce 1980 a po krátkém působení u Renaultu se do týmu vrátil v roce 1984. Druhé působení u britské stáje bylo velmi úspěšné, získal tři tituly mistra světa v letech 1985, 1986 a 1989. V tomto období se stala legendární Prostova rivalita s týmovým kolegou Ayrtonem Sennou, která vyvrcholila intenzivními bitvami na trati a politickým manévrováním v týmu.

V roce 1990 Prost přestoupil do Ferrari, kde se snažil vrátit mistrovský titul zpět do garáží slavného italského týmu. Jeho působení u Scuderie začalo skvěle, hned v první sezoně vyhrál pět Velkých cen a jen těsně nestačil na Sennu. Následující rok se však ukázal jako náročný kvůli nekonkurenceschopnému vozu. To vedlo k ročníku bez vítězství a nakonec k jeho odchodu z Maranella před posledním závodem sezony.

Po roční pauze se Francouz v roce 1993 vrátil do formule 1 s týmem Williams. S dominantním vozem Williams FW15C si Prost snadno zajistil svůj čtvrtý titul mistra světa a vyhrál sedm Grand Prix. Působení u Williamsu bylo krátké, ale velmi efektivní, protože na konci roku odešel do sportovního důchodu. Zanechal tak po sobě odkaz jednoho z nejúspěšnějších a takticky nejprozíravějších jezdců v historii formule 1.

Nigel Mansell

Mansell se ve Williamsu objevil poprvé v roce 1985 a záhy si udělal jméno agresivním stylem jízdy a odhodláním. Během tříletého působení v Grove vyhrál několik Grand Prix a zařadil se mezi hvězdy šampionátu. V ročnících 1986 a 1987 mu jen těsně unikl titul mistra světa.

Před sezonou 1989 Mansell přestoupil do Ferrari, kde se okamžitě stal oblíbencem vášnivých tifosi. Během dvou let vyhrál pro Scuderii tři Velké ceny. Jenže uvnitř boxů probíhaly interními boje a vůz trápily technické problémy, které mu znemožnily vážněji se prosadit v konečném hodnocení MS.

V roce 1991 se Mansell vrátil k Williamsu, čímž vstoupil do nejúspěšnější fáze své kariéry. V sezoně 1992 suverénně získal titul mistra světa, když vyhrál dohromady devět podniků. Se špičkovým monopostem vytvořil téměř neporazitelný pár. Poté si dal krátkou přestávku v F1 a v ročníku 1995 se neúspěšně vrátil do týmu McLaren, kde se potýkal s nekonkurenceschopným vozem a po pouhých dvou závodech raději F1 definitivně opustil.

Foto: McLaren F1, Scuderia Ferrari a London Classic Car Show