Razgatlioglu chce příští rok do MotoGP a čeká ho další test. Je ochoten i opustit Yamahu

Spekulace o možném přestupu Topraka Razgatlioglua do MotoGP znovu ožívají. Superbikový mistr světa z roku 2021 má před sebou další test s Yamahou a dal jasně najevo, že chce v příštím roce v královské kubatuře závodit. Za určitých okolností je kvůli tomu dokonce ochoten opustit Yamahu.

"Zatím není nic, co bych mohl oznámit, závodit v MotoGP je ale mým snem. V roce 2021 jsem se stal mistrem světa superbiků a nyní se poohlížím po MotoGP. Proč bych to tam nemohl zkusit?", nechal se Turek nedávno slyšet.

Nejvíce se o Razagtliogluovi mluví v souvislosti s továrním týmem Yamahy. Právě za japonskou značku totiž závodí v MS superbiků. V MotoGP by mohl nahradit Franca Morbidelliho. Ital se loni hodně trápil. Nezískal ani jedno pódiové umístění a se 42 body obsadil až celkovou 19. příčku. Za Fabiem Quartararem, který se stal vicemistrem, tak výrazně zaostával.

Morbidellimu nemůže přidat na klidu ani skutečnost, že na Razgatlioglua čeká tento týden již druhý test na motocyklu Yamaha YZR-M1. Uskuteční se během pondělí a úterý v Jerezu. Šestadvacetiletý závodník bude v Andalusii jezdit společně s testovacím jezdcem Yamahy Calem Crutchlowem. Na testech bude přítomen i výkonný ředitel týmu Lin Jarvis, který bude bedlivě sledovat Razgatliogluovo počínání.

Na stroji MotoGP už se Razgatlioglu jednou svezl. Stalo se tak loni v červnu na okruhu MotorLand Aragón. Tehdy ho ale omezovalo počasí. Kvůli dešti totiž mohl odjet pouze 40 kol. Jaké zajížděl časy a jak obstál ve srovnání s Calem Crutchlowem, který tehdy testoval společně s ním, Yamaha nezveřejnila.

Druhý test Razgatlioglua přichází v poněkud zvláštní situaci. Morbidelli se sice loni výrazně trápil, po prvních dvou podnicích letošní sezony se ale v průběžném pořadí nachází paradoxně před Fabiem Quartararem. Zatímco Italovi patří s 21 body deváté místo, Quartararo je o tři body pozadu na desáté příčce. Morbidellimu se vydařila zejména Velká cena Argentiny, kde dojel čtvrtý ve sprintu i ve velké ceně.

Jsou i jiné možnosti

Zdá se, že Razgatliogluovy šance na zisk sedačky v MotoGP pro rok 2024 by mohly být vyšší než kdy dříve. O jeho přestupu se sice mluvilo již v letech 2021 a 2022, tehdy měl ale omezené možnosti, neboť byl vázán smlouvou s Yamahou. To se nyní změní. Turkův kontrakt se značkou z Iwaty totiž na konci letošního roku vyprší a bude tak volný.

S případným odchodem z Yamahy by Razgatlioglu problém neměl: "Jsem jezdcem Yamahy, takže největší šanci mám samozřejmě s ní. Momentálně by pro mě mohli mít sedačku v továrním týmu. Kdyby to ale neklaplo, možná se poohlédnu u jiných týmů," nebrání se.

Franco Morbidelli samozřejmě není jediným jezdcem, kterému letos vyprší smlouva. To samé platí i o závodnících týmu Gresini Álexi Márquezovi s Fabiem di Giannantoniem, jezdcích Pramacu Johannu Zarcovi a Jorgem Martínovi, Lucovi Marinimu (VR46), Augustu Fernándezovi (Gas Gas) a Takaakimu Nakagamimu (LCR Honda). Je ovšem až skoro nepravděpodobné, že by Razgatlioglu nahradil Álexe Márqueze, Jorgeho Martína, Augusta Fernándeze nebo Takaakiho Nakagamiho.

Kontrakt mezi Márquezem a Gresinim zahrnuje opci na rok 2024 a Španěl ukázal v prvních letošních závodech dobrou rychlost. Opci na rok 2024 má i Fernández. KTM navíc uvedla, že si chce loňského šampiona Moto2 nechat déle než jeden rok. Druhý motocykl stáje LCR Honda sponzorovaný společností Idemitsu je pak určen pro nadané asijské jezdce a Nakagamiho by tak případně nahradili nejspíše Aj Ogura nebo Somkjat Čantra. Jorge Martín Pramac opustí zřejmě pouze v případě, že se mu naskytne možnost jít do továrního týmu. Momentálně se ale zdá, že jediné volné místo bude právě u Yamahy.

Otázkou také zůstává, zdali budou pro Razgatlioglua nabídky od jiných týmů než tovární Yamahy dostatečně atraktivní. Už v roce 2022 totiž mohl závodit za satelitní tým Yamahy RNF, nabídku ale odmítl a trval na tom, že do MotoGP přejde pouze s tovární motorkou. Mohlo by se tak stát, že se nakonec rozhodně zůstat v superbicích.

Současně ale existuje možnost, že by Razgatlioglu mohl nadále zůstat s Yamahou, i když by nezískal místo v továrním týmu. Yamaha totiž po loňském konci spolupráce s RNF hledá nový satelitní tým. Spekulace ji spojují s týmem Valentina Rossiho. Minimálně pro rok 2024 ale italská stáj něco takového popírá a trvá na tom, že dodrží stávající kontrakt s Ducati. Ten vyprší v roce 2024 s tím, že zahrnuje opci i na další dva roky. Dalším kandidátem na pozici nového satelitního týmu Yamahy je stáj Gresini. Té končí smlouva s Ducati právě na konci letošního roku.

Ducati se v prvních dvou závodech letošní sezony prezentovala o poznání konkurenceschopněji než Yamaha, což nejlépe dokládá stav průběžného pořadí. V něm se na prvních čtyřech místech nacházejí právě jezdci s motocykly Ducati. Stáj Valentina Rossiho i tým Gresini ale letos dostávají od italské značky rok staré motocykly. Kdyby tedy Yamaha nabídla motorky aktuální specifikace, mohly by na to slyšet. Například Andrea Dovizioso měl loni u RNF k dispozici stejný motocykl jako tovární jezdci. Yamaha by tedy takto mohla splnit přání Razgatlioglua mít tovární motorku, i kdyby ho neumístila do továrního týmu.

Odchod některé ze satelitních stájí ke konkurenci by navíc Ducati nemusel příliš vadit. Momentálně má totiž na roštu hned osm motorek. Díky tomu má sice továrna z Boloni k dispozici velké množství dat, provoz takto vysokého počtu strojů je ale samozřejmě náročný.

Přejít není snadné

Toprak Razgatlioglu by nebyl ani zdaleka prvním šampionem MS superbiků, který by startoval ve vrcholné třídě mistrovství světa silničních motocyklů. Z dosavadních devatenácti mistrů světa jich totiž v MotoGP nebo dříve v pětistovkách závodilo hned sedmnáct, ať už před svým působením v MS superbiků nebo až po něm. Mezi dvojici výjimek patří kromě Razgatlioglua také Tom Sykes.

Řada superbikových šampionů se sice v MotoGP nebo pětistovkách objevila, jen hrstka z nich se ovšem dokázala prosadit. Alespoň jeden závod totiž dokázalo v pětistovkách, potažmo MotGP vyhrát jen pět z nich. Šlo o Johna Kocinského, Troye Baylisse, Bena Spiese, Maxe Biaggiho a Carlose Checu.

Stát se mistrem světa v superbicích a poté také v MotoGP nebo pětistovkách se zatím nikomu nepovedlo. Čas ukáže, jestli se o dosažení této mety pokusí právě Razgatlioglu a zdali se mu to dokonce podaří.

Foto: Yamaha Racing

 

Autor

Dušan Bouzek

Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.