Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Pátek, 18. září 2020 (09:37) Pavel Jelínek

David Vršecký oslavil ve stáji Buggyra vítězství jako jezdec i jako konstruktér!

DAVID VRŠECKÝ: „VŠECHNO MÁ SVŮJ ČAS!“

Od sobotního triumfu Adama Lacka je David Vršecký doposud jedinou osobností historie truckracingu, která oslavila ve stáji Buggyra vítězství jako jezdec i konstruktér závodního speciálu.

O tom, že dosáhnout tolik ceněného double není vůbec snadné, se v minulosti přesvědčily například hvězdy závodů formule 1. Monoposty velkých šampiónů jako Graham Hill a Alain Prost v mistrovství světa závodů F1 víceméně paběrkovaly. Na druhé straně Rossi Brawnovi, který nikdy nezávodil, stačil k zisku titulu mistra světa v roce 2009 jeden originální nápad v podobě „dvojitého difuzoru.“

„V první řadě bych se opravdu nesrovnával s takovými legendami závodů F1,“ říká v reakci dvojnásobný mistr Evropy a autor speciálu DV50, na kterém vyhrál Adam Lacko sedm z letošních dosavadních jedenácti jízd. „Každopádně jedná se o spojené nádoby. Sebelepší konstruktér by nebyl nic bez špičkového jezdce, hvězdný pilot je pak bez funkční techniky bezmocný. Z pozice bývalého jezdce, který přece jen něco vyhrál, mám jasno v tom, co od auta chci a víceméně vím, jak mám k tomu dojít.

Zároveň ale potřebuji jako konstruktér pilota, který umí s autem zacházet, jeho styl závodění má blízko k mému způsobu myšlení. Proto si Martin Koloc vybral v rámci vývoje MK 001 nikoli mně, ale Gerda Körbera, zatímco já dělám s Adamem. Téo a Aliyyah mezitím k DV50 spějí, v případě Aliyyah dokonce rychleji, než jsme čekali. Ale, všechno má svůj čas.“

 

 

 

 

 

 

 

Na rozdíl od jezdce musí ovšem konstruktér včas uznat a odhadnout, že původně plánovaná cesta nevede k cíli. „Pilot to má v tomto směru jednoduší. Skončí závod, sundá helmu a řekne inženýrům, že auto nějak nejede, ať to řeší. Pokud se v datech nenajde jezdecká chyba, začíná konstruktér skoro od začátku. Během posledních let jsem si vzpomněl několikrát na projekty, které jsem z pozice jezdce zabil a dnes vím, že to bylo předčasné…“

 

Jako konstruktér pak David pochopil fotbalové trenéry. „Nikdy mě fotbal nebral a považoval jsem za legrační, když trenéři tvrdili, jak jednoduché to mají hráči. Dnes už tuším, co na lavičce prožívají. Jezdec žije s pocitem, že to má ve svých rukách, zatímco konstruktér ještě v nájezdu do poslední zatáčky v hlavě řeší, co všechno se může stát.“

 

PR

Petr Bošnakov

Buggyra

foto týmu

 

 

 

 

Fotky

Další články

Komentáře