Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Středa, 13. ledna 2021 (12:38) Dušan Bouzek

Devátá etapa: spokojený Prokop, Podmol bojuje s velkou bolestí rukou

Motorky

José Ignacio Cornejo (Monster Energy Honda Team 2021)

Dnešní etapa byla velmi těžká. Na dráze byla spousta kamenů a bylo to dlouhé. Startoval jsem jako první a mým cílem bylo jet co nejrychleji, aby ostatní jezdci nemohli stáhnout můj náskok. Toby Price, který startoval za mnou a se kterým jsem bojoval v celkovém pořadí, bohužel upadl. To, že se někdo z nás zranil, je něco, co nechceme nikdy slyšet. Doufám, že to není nic vážného. Po celou etapu jsem čistil trať. Byla to velmi dlouhá a psychicky náročná etapa. Mnoho času jsem neztratil, takže se svou prací jsem dnes spokojen.“

Kevin Benavides (Monster Energy Honda Team 2021)

Můžeme říci, že dnes to byla velmi těžká etapa. Dnes to byl rok od smrti mého kamaráda Paula Gonçalvese (zahynul po pádu během loňského ročníku Rallye Dakar – pozn. red.). Chtěl jsem odvést co nejlepší práci. Toto vítězství věnuji jemu. Jsem spokojen, ale na konci etapy jsem měl smíšené pocity. Zjistil jsem, že můj bratr (Toby Price, Benavides myslí označení bratr obrazně – pozn. red.) upadl a zranil se. Dozvěděl jsem se, že je v pořádku, což mě uklidnilo, přesto to ale byl zvláštní den.“

Toby Price (Red Bull KTM Factory

 Team)

Konečně jsem si zlomil svou třicátou kost. Boural jsem v deváté etapě. Moc si z toho nepamatuji, ale pěkně mě bolela klíční kost, rameno a hlava. Potřeboval jsem na vyšetření. Jsem zklamaný, že nedojedu do cíle a že nechám ve štychu tovární tým KTM a své sponzory. Takové je ale bohužel závodění. Děkuji Samu Sunderlandovi a Rickymu Brabcovi, že u mě zastavili a pomohli mi. Byl jsem mimo, ale slyšel jsem, že jste se o mě dobře postarali.“

 

Milan Engel (Orion – Moto Racing Group)

Za výsledek jsem moc rád. Určitě se mi pojede lépe z předních pozic. Bylo důležité být hlavně pozorný, protože na trase byly skryté waypointy a člověk si pro ně musel zajet. Kdo jel hlavou, tak měl navrch. Duny nebyly žádné, byl tam hlavně písek a v něm vylezlé šutry. Bylo to strašně ubíjející a velmi dlouhé na psychiku. Bohužel i během úterka to blblo. Se samotným čerpadlem už nebyly problémy, ale motorka mi moc nešla nastartovat. V elektronice je furt nějaký hokej a musíme na to přijít.“

Martin Michek (Orion – Moto Racing Group)

To, co se dělo na trati, bylo drsné. Dlouho jsem bloudil a ke konci jsem měl pád. Projížděl jsem u všech pádů. U Poláka Giemzy jsem se zastavoval a ptal se, jestli je v pořádku. Od dvacátého kilometru jsem bloudil, což mě stálo 25 minut. Než mi došlo, že jedu zcela mimo, tak to byla dlouhá doba. Skoro jsem pak nevěděl, na jaké místo se mám vrátit. Bylo to pro mě frustrující. Spadl jsem v řečišti. Vjel jsem do pole kamenů, jeden z nich mi nakopl zadní kolo, přetočil jsem se a mě to katapultovalo do vzduchu. Nicméně jsem se posbíral, motorka a já jsme v pohodě. Dakar se chýlí ke konci a špička tlačí na pilu, proto se dělají chyby. Celkové třinácté místo mě těší, je krásné. Ale určitě by mě těšilo víc, kdyby závodníci byli v pohodě, závodili se mnou, a já je překonal svojí rychlostí.“

Jan Brabec (Strojrent Racing)

Dneska to byla pecka. Prvních deset kilometrů u moře a pak už jen kameny a skála. Na padesátém kilometru jsem šel na držku, rozerval bundu a ztratil druhou část roadbooku, takže dvě stě sedmdesát kilometrů jsem jel jen podle stop.“

Libor Podmol (Podmol Dakar Team)

Dnes opět top třicítka. Speciálka měřila 460 kilometrů, startovali jsme u moře, ale pak už to byly jen šutry, řečiště a občas rychlé prašné cesty. Po skupinovém zabloudění na začátku jsem pak jel skoro celou etapu sám a musel hodně navigovat, což bylo fajn. Hodně jsem se dnes naučil, alespoň myslím. Nicméně bojuji s celkem velkou bolestí rukou, ráno jsem opět nemohl hýbat prsty a připadal jsem si jak střihoruký Edward. Snažím se rehabilitovat, co to jde. Jsem hlavně rád, že jsme já i moje Gaia (motorka – pozn. red.) v jednom kuse v cíli.“

David Pabiška (Jantar Team)

Organizátor nás chce asi vyselektovat a dnes se mu to podařilo. Čtyři sta padesát kilometrů trati, převážně na kamenech, které několik chlapů skutečně vyřadily. Já se naštěstí držím, i když to dneska bylo hodně o navigaci. Zpočátku jsme ve skupině zabloudili, což mě mrzí, protože jsem nedal na svůj instinkt a nechal jsem se strhnout davem. Z toho důvodu jsem hodně ztratil a následně jsem se musel prodírat dopředu. Bylo to dlouhé, ale fyzicky jsem v pořádku. Motorku jsem dovezl celou, takže zítra jedeme dále.“

Rudolf Lhotský (Jantar Team)

Nepodařilo se mi chytit waypoint. Byl někde na skále. Sjel jsem z něj, ale už se nedalo vrátit, tak jsem ho tam nechal. Dakar je mistrovství světa v navigaci a chyby se stávají. Dnes to bylo navigačně opravdu velmi náročné a těžké. Zuby už mě naštěstí nebolí, antibiotika zabrali, ale ještě to není ideální. Člověk je stále pod prášky a tělu to dává velmi zabrat. Ale jedeme dále. Už zbývají jenom tři etapy a to už musíme dát. Musíme posbírat poslední zbytky sil a do cíle to třeba i dotlačit.“

Auta

Stéphane Peterhansel (X-raid Mini JCW Team)

Toto byla pravá dakarská etapa, navigačně složitá a s náročnými dunami. Nebyla to pouze otázka rychlosti, ale i strategie. Věděli jsme, že to bude dlouhý den. Proto jsme nejeli jako zběsilí, ale raději se starali o pneumatiky.“

Násir al-Attíja (Toyota Gazoo Racing)

S navigací nebyl problém. Měli jsme ale tři defekty a nakonec už jsme neměli žádnou rezervu, takže jsme se zkrátka rozhodli dojet s tím do cíle a Stéphane (Peterhansel – pozn. red.) nás předjel. Nebylo to dnes pro nás lehké. Ale s těmi pneumatikami nic nenaděláme. Takový je život, nejsem zklamaný. Udělal jsem, co jsem mohl a jsem v cíli. Stále se může stát cokoliv.“

Martin Prokop (Benzina Orlen Team)

Kvůli navigaci a milionu kamenů, co byly všude po trati, to bylo hodně složité. Určitě to byla nejtěžší erzeta letošního Dakaru. Spoustu lidí potkal defekt. My jsme se všemu vyvarovali. Viktor (spolujezdec Viktor Chytka – pozn. red.) odvedl skvělou práci. Neztratili jsme se, projeli jsme to. Ten výsledek vypadá skvěle. Takto zvládnout tak těžkou a dlouhou erzetu, to je určitě náplast na všechno špatné, co se tady odehrálo minulý týden.“

Tomáš Ouředníček (Ultimate Dakar)

Asi deset minut před odjezdem z bivaku jsme zjistili, že máme upadlý tlumič na levém předním kole. Takže jsme odjeli z bivaku a hned jsme se vrátili. A oba přední tlumiče jsme vyměnili. Přesto jsme stihli přijet v časovém limitu do prostoru startu rychlostní zkoušky. Dlouho jsme jeli po pobřeží. Pak se začalo pekelně prášit. Bylo téměř nemožné předjet. Přesto jsme pár bugin předjeli, ale pak jsme uvízli v prachu za dvěma auty a najednou se ozvala rána. Narazili jsme totiž do nějaké skály. Bohužel to odnesly disk i pneumatika. Pak už jsme museli jet na pohodu. Protože tahle etapa byla vysloveně hnusná, kamenitá. Kromě startu a několika pískových cest to bylo utrpení na šutrech. Jeli jsme pomalu, kolikrát na jedničku, šplhali jsme po skalách a velkých balvanech. Já myslím, že něco takového na Dakar nepatří. Akorát se tím ničí závodní stroje. Nic pozitivního to nepřinese. Cestou jsme potkali spoustu strojů, které měly defekt nebo ulomené rameno. Sami jsme pomohli jednomu závodníkovi ze Saudské Arábie, který jel bývalým Hummerem Robbyho Gordona. Auto mu nestartovalo, tak jsme mu připojili naši baterii, aby mohl odjet. V průběhu etapy se nám povedlo pěkně zabloudit, celá skupinka aut a kamionů. Kvůli prachu nebylo skoro nic vidět. Snad dvacet kilometrů jsme jeli na dvojku, protože nebylo poznat, jestli tam jsou kameny, rokliny nebo kudy se dá jet. Ale zdárně jsme dojeli do cíle.“

Lehké prototypy

Josef Macháček (Buggyra Zero Mileage Racing)

Pořadatel si dal opravdu záležet. Navigačně složitý, všude samý kámen, už na šestém kilometru začaly první kolize. Řešili jsme elektroniku a snažili se jet tak, abychom si pohlídali celkové druhé místo. I když jsme se snažili jet opatrně, byly z toho dva defekty. Dnes za mě určitě maximální spokojenost.“

Tomáš Enge (Buggyra Zero Mileage Racing)

Nejelo se vůbec v písku, ale vše vedlo po pistách nebo mimo ně a hrozně se prášilo. Tím, že jsme měli včera problém, jsme museli předjíždět spoustu aut a ztratili desítky minut. Byla to další zkouška odolnosti posádky a auta. S umístěním jsem samozřejmě spokojený. Doufám, že zítra využijeme dobré startovní pozice a poletíme.“

Kamiony

Martin Macík (Big Shock Racing)

Devět let to trvalo a konečně to vypadá na první vítězství v etapě. Musíme bojovat dál, máme ještě 3 etapy před sebou. Karlovi jsme dali na p*del. Dneska to zase pro mechaniky bude dlouhá noční práce. Snad to zvládnou stejně dobře jako předešlou noc. Každopádně to bylo dneska náročné, dlouho jsem se tak nezapotil. Ale zahřálo to u srdce a ukázali jsme, že rychlost máme.“

Dmitrij Sotnikov (Kamaz – Master)

Nebylo to lehké. Myslím si, že hlavním problémem byl prach. Kvůli navigaci jsme ztratili zhruba dvě a půl minuty. Dlouho jsme zůstali za Mazem Višněvskije, stejně tak za Tatrou a ztratili hodně času. Hodně se prášilo. Nejprve dostal Višněvskij defekt a předjel jsem ho. Asi o deset kilometrů později pak dostala defekt i Tatra a předjeli jsme také ji. Pak už bylo docela čisto a nabrali jsme nějakou rychlost. V jednu chvíli jsem ale narazil na Antona Šibalova a za ním jsem jel až do konce. Nebyl to lehký den. Bylo to celkem dlouhé a na trati byla spousta kamenů. Snažili jsme se být hodně opatrní. Věděli jsme, že měnit pneumatiku by v této etapě nebylo dobré. Ve druhé části jsme tedy zkrátka byli opatrní a ostražití.“

Aleš Loprais (Instaforex Loprais Praga)

„Mohlo to být trošku lepší, ale rozhodli jsme se zvolnit v kamenité pasáži, kde dva kamiony před námi udělaly defekt. Tam nás přeskočila dvě auta. Pak jsme byli rychlejší my, ale tyto kamiony už nás před sebe nepustily. Mrzí mě to, protože to trvalo až do cíle. Borce jsme se snažili objíždět zleva, zprava, ale nepodařilo se. Navíc jsme při jízdě v prachu udělali menší navigační chybu, která nás stála dvě minuty. Rychlost jsme měli pěknou. Super je, že auto funguje skvěle. Musíme jen počkat na otevřenou poušť a dunové pasáže, které by měly přijít hlavně pozítří. Věříme, že právě to jsou místa, kde bychom se mohli posunout dopředu.“

Martin Šoltys (Tatra Buggyra Racing)

Hned na začátku etapy jsme měli problém se šrouby na turbu, s Tomášem Šikolou (palubní mechanik – pozn. red.) jsme vedli debatu, jestli to vyměníme nebo dojedeme. Je to tam vždy hrozně rozpálené a výměna trvá opravdu dlouho, až hodinu. Rozhodli jsme se, že to dojedeme a tu ztrátu vidíte sami. Do toho jsme řešili ještě jeden defekt pneumatiky. Zastavili jsme i u Ignacia (Ignacio Casale – pozn. red.), který měl problém s baterií, ale nedokázali jsme mu pomoci. Jsem opravdu rád, že jsme tady, protože to dnes bylo o štěstí.“

Ignacio Casale (Tatra Buggyra Racing)

Bylo to neskutečné. Předjížděli jsme Kamazy a spolu s Alvarem (spolujezdec Alvaro Leon – pozn. red.) věděli, že dnes máme na vítězství. Vše klapalo a navigace nám šla bez problémů. Pak jsme ale zastavili a zjistili, že nám odešly baterie a už nenatočili motor. Je to velká ztráta a velké ponaučení. Ale je to náš první rok v kategorii kamiónů, získáváme zkušenosti. Chceme tu být i příští rok a bojovat o první trojku.“

Classic

Ondřej Klymčiw (Klymčiw Racing)

Dnes byla devátá etapa, kterou jsme měli rozdělenou do čtyř měřených speciálů. Dva jsme dá se říci dokončili. První měřený úsek byl šílený s hlubokými kolejemi a obrovskými kameny. Defekt jsme udělali hned asi na čtvrtém kilometru. Pneumatiku se nám podařilo vyměnit snad během dvou minut. Auto dostalo strašně zabrat, trefili jsme spoustu velkých kamenů, ale snažili jsme se to dohnat. Ve druhé erzetě jsme startovali do krásného údolí s červeným pískem s nádhernými skalami. Písek byl extrémně měkký. I když jsme jeli z prudkého kopce, musel jsem jet na plný plyn, abychom se nezastavili. Samozřejmě si to ale všechno vybralo svou daň. Hlavně první etapa, která to auto hodně načechrala. Nakonec jsme přišli o převodovku. Nedalo se s tím nic dělat. Pořadatel se nás snažil odtáhnout, ale nepodařilo se mu to. Nakonec nás tahala „téjednička“, která vypadla ze závodu. Dvakrát zapadla, než nás z toho písku vůbec vytáhla. Teď jde o to, abychom dojeli a užili jsme si to. Budeme se modlit, aby auto dojelo. Je to teď opravdu hodně náročné. Další tři ty to bude v těch velkých, ostrých kamenech náročné.“

Jak devátá etapa Rallye Dakar dopadla, si můžete přečíst zde.

Titulní fotografie: Benzina Orlen Team


 


 

Další články