Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Pondělí, 12. října 2020 (10:57) Pavel Jelínek

Šestnáctiletý talent z Brna Lukáš Simon má za sebou premiéru v MS SBK.

Šestnáctiletý talent z Brna má za sebou premiéru v Mistrovství světa

Brněnský motocyklový závodník Lukáš Simon jel o uplynulém víkendu závod Mistrovství světa kategorie WordlSSP 300, který je součástí Mistrovství světa Superbiků WSBK. Seriál pořádá stejně jako MotoGP španělská společnost Dorna a jedním z účastníků je i český ACCR Czech Talent Team – Willi Race vedený Jakubem Smržem. A právě tento velezkušený bývalý závodník společně Joskou Kubíčkem stáli za Lukášovým startem v  prestižní kategorii.

Mladý talent z Brna nahradil zraněného Mílu Hřavu, stálého jezdce týmu, a vedl si více než dobře. Více ale v následujícím rozhovoru.

 

 


 

Lukáši, mohl by ses nám představit?

Jmenuji se Lukáš Simon, zanedlouho mě bude šestnáct let. Na motorce jezdím od pěti let. Začínal jsem na brněnském okruhu na minibiku Blata 2,5. Potom jsem dostal na Vánoce Blatu Elite a v roce 2011 jsem s ní vyhrál Mistrovství ČR. V roce 2012 jsem jel ještě minibiky a v roce 2013, kdy už jsem byl na minibike moc velký, tak táta koupil Hondu 100 a jeli jsme s ní Mistrovství ČR. V roce 2014 jsem MČR na Hondě vyhrál. Na sezónu 2015 jsme pořídili Hondu 150 a s tou jsem byl druhý v MČR i v Mistrovství Slovenska.


 

A to už byl začátek cesty na velké okruhy?

Ano, protože jsme chtěli na velkou motorku a velké okruhy, tak jsme na rok 2016 pořídili Aprilii 125SP, se kterou jsem absolvoval několik závodů v rámci agenturního ježdění, abych si zvykal na velkou trať. Na další sezónu táta poskládal třístovku KTM Duke a já se s ní učil v Mistrovství republiky. V roce 18 jsem jel na Yamaze R3 evropský šampionát v rámci Alpe Adria Cupu, kde jsem skončil na celkovém čtvrtém místě a v sezóně 2019 jsem skončil celkově třetí v ADAC Junior Cupu na KTM, který se jezdil v rámci závodů MotoGP.


 

Prozraď nám, co děláš, když nezávodíš, kam chodíš do školy, co tě baví a tak…?

Chodím na ISŠA v Brně a učím se mechanikem na motorky. Ve volném čase se snažím co nejvíc sportovat, abych měl fyzičku, chodím běhat, plavat, jezdím na kole, chodím do posilovny. No a pak si taky občas rád sednu k počítači… 


 

Jak se ti daří skloubit závodění se školou?

Na ISŠA jsem nastoupil letos v září do prvního ročníku, takže jsem tam krátce. Je nás tam závodníků víc a škola má pro nás pochopení a vychází nám vstříc.


 


 

Jaké byly plány na letošní sezónu a jak se je podařilo naplnit?

Letos jsme měli jet s týmem Willi Race švýcarský Yamaha Blu Cru R3 Cup. Přestože tým kolem pana Šebka a Josky Kubíčka byl nachystaný, pohár byl nakonec kvůli pandemii koronaviru zrušen.


 

Takže jsi letos nejel vůbec nic?

Odjel jsem Jarní a Letní cenu na automotodromu v Brně, dva závody Dafit a jeden závod Alpe Adria na Pannonia Ringu v Maďarsku na naší cupové Yamaze.


 


 


 

Pohárové závody jsou pořádány jako dostupnější a levnější varianta závodění, takže cupová motorka bez dalších úprav asi nebyla v konkurenci Alpe Adrie nejrychlejší. Udělali jste nějaké úpravy nebo jsi jel čistě pohárovou motorku?

Jel jsem pohárovou motorku bez úprav, nebyla samozřejmě úplně konkurenceschopná, ale chtěli jsme hlavně trénovat a udržovat se v závodním tempu.


 

Jarní a Letní cena, Alpe Adria a najednou Mistrovství světa. Jak k tomu došlo?

V úterý taťkovi zavolal Kuba Smrž, že mají volné místo za zraněného Mílu Hřavu a ve středu už jsme odjížděli do Francie.


 

 

 

To ale nebude tak jednoduché, je to MS a bylo asi potřeba vyřešit spoustu věcí kolem…

Během úterý a středy řešil taťka spoustu papírování, bylo nutné vyřešit povolení od Dorny, které prošlo hlavně díky Kubovi. Taky jsem neměl helmu a kombinézu, protože na MS musí mít vybavení jezdce oproti národním šampionátům ještě speciální homologaci FIM.


 

A to se podařilo vyřešit jak?

Helma a kombinéza s FIM homologací je dost drahá a ani nebyl čas je shánět. Přilby LS2 mně půjčil David Kubáň a s kombinézou pomohl tým, který mně půjčil kombinézu 4SR.


 


 

Takže počáteční komplikace se podařilo vyřešit a pak jste přijeli do Magny-Course. Předpokládám, že jsi neznal ani trať, ani motorku.

V Magny-Course jsem nikdy nejel a taky jsem nikdy nejel na motorce WorldSSP300. Trať jsem si zkusil jen v počítačové hře, ale ta je odlišná od reality a sledoval jsem onboard videa na Youtube. Na motorku jsem si začal zvykat až v prvním tréninku.


 

A kromě toho všeho ještě celý víkend pršelo…

Nebylo to vůbec jednoduché, není moc času na seznamování, jsou tam jen tři tréninky. Nakonec jsem se s tím popasoval celkem dobře, postoupil jsem rovnou do Super Pole a hlavního závodu a nemusel jít přes Last Chance Race.


 

Jaký je rozdíl mezi tím, když jedeš český mistrák nebo Alpe Adriu a MS?

MS je daleko vyrovnanější, je tam větší konkurence a ti kluci, co jedou svět, pravidelně mají podstatně ostřejší lokty. Je to strašná řežba.


 

Jak to vlastně ve WorldSSP300 funguje? Ve startovní listině je nějakých 50 jezdců.

Tréninky se jezdí ve dvou skupinách po 25 lidech. Z nich prvních 30 postupuje přímo do Superpole a hlavního závodu. Zbytek jede Last Chance Race, kde prvních šest postupuje do hlavního závodu.


 

Přijet na neznámý okruh, sednout na neznámou motorku a v MS postoupit přímo do hlavního závodu je z mého pohledu dost velký úspěch…

Já jsem se chtěl dostat do závodu, měl jsem takový cíl. Taťka to vůbec nečekal, ale já jsem si tak nějak věřil, že bych to mohl zvládnout.

 

 


 

Co na to říkal Kuba Smrž a lidé v týmu?

Myslím, že Kuba to taky nečekal, že bych postoupil přímo do závodu, a byl hodně rád. Nebo, doufám, že byl hodně rád.


 

Co ti Kuba řekl, mluvili jste spolu během víkendu? Nebo komunikuješ hlavně s inženýrem a mechanikem?

Tak ten inženýr je vlastně Kuba, který tam řeší veškeré nastavení motorky. Takže komunikace ohledně telemetrie a nastavení probíhá s Kubou Smržem.


 


 


 

Jak to fungovalo v týmu?

Tým byl super, všichni lidi byli úplně v pohodě a v klidu, nic se nehrotilo a necítil jsem žádný tlak, že musím něco zajet. Naopak, všichni mě podporovali a pomáhali.


 

Možná proto to taky dopadlo tak dobře?

No přesně, abych udělal dobrý výsledek, je potřeba dobré fungování celého týmu.


 

A co motorka?

Seděl jsem na Kawasaki poprvé a byla super. Výkon, ovladatelnost, všechno super.


 

Je to to nejlepší, na čem jsi zatím jel?

Určitě, je to fakt hodně dobrá motorka.


 

Je tam spousta jezdců, kteří to jedou už několikátou sezónu, někteří jsou i o 10 let starší než ty. A nejedou tam žádný malý jména, je tam třeba Ana Carrasco, Scott Deroue nebo Tom Booth-Amos, což jsou jména známá z Moto3. Jaké to je být tam s nimi?

Jezdecky jsou hrozně dobří a mají spoustu zkušeností. Já jsem v kvalifikaci jel s Booth-Amosem a dokázal jsem se ho držet, ale třeba jen půl kola a pak mně začal ujíždět. Nechci se na to vymlouvat, ale je škoda, že jsem se na té motorce nikdy předtím nesvezl, mohl jsem mít víc zkušeností a třeba by to bylo lepší.


 

Jak jsi viděl první závod?

Po startu hned v první zatáčce přede mnou dost tvrdě spadl jeden jezdec a závod byl přerušen. Restart se mně povedl a držel jsem se v první patnáctce. V půlce závodu jsme jeli ve skupině po rovině do prvního vracáku a tam jsem dostal od někoho ránu, ani nevím od koho, jede se fakt tvrdě, každý chce uspět a nikdo se s tím nemaže.

 

 


 

A poslední kola závodu? Tam to vypadalo dokonce, že dojedeš i na body…

Dvě kola do cíle jsem jel na třináctém až čtrnáctém místě, ale udělal jsem malou chybu, soupeř mě zavřel a já byl trochu delší. Nakonec jsem dojel sedmnáctý a i to je myslím dobrý výsledek.


 

A druhý závod?

Tam jsme jeli na mokrých gumách, ale trať byla taková polosuchá. Nastavili jsme podvozek na sucho. Pokazil jsem start a ještě jsem byl v prvním vracáku dlouhý a propadl jsem se až na třicáté místo. Pak jsem se začal propracovávat dopředu. V průběhu závodu začalo pršet a tři jezdci na suchých pneu museli odstoupit. Dojel jsem dvacátý druhý.


 

Řekni nám ještě, jak probíhal tvůj závodní víkend? Přijedete na okruh a …?

Ve čtvrtek ráno jsme řešili papíry na Dorně a focení nových jezdců. Potom byla technická přejímka, kde ti zkontrolují kompletně celou výbavu, kombinézu, helmu, páteřák, prostě všechno. Pak jsme si šli s týmem projít trať, kde nám Kuba radil co a jak, což bylo super, protože už tady mockrát jel. Po prohlídce trati jsme nastavovali motorku, řídítka a další věci přímo na mě. Potom mně Kuba vysvětloval data na telemetrii a ovládání motorky.


 

V pátek se už konečně začalo jezdit. Po jízdě máš volno nebo je to jako v MotoGP, že sedíte u počítače a analyzujete data?

Po každé jízdě jsme s Kubou Smržem rozebrali data z telemetrie a řešili, kde udělat jakou změnu na motorce a kde se můžu zlepšit já. Volna tam moc není, je to Mistrovství světa a každý v týmu pracuje na tom, aby se udělal co nejlepší výsledek. A já jsem si to maximálně užíval.


 


 


 


 

Jaké to je najednou se ocitnout v depu MS, kde se pohybují jezdci jako Alvaro Bautista, Jonathan Rea a další? Sleduješ tyto závody? Komu fandíš?

Sleduju všechny závody Superbiků a nejvíc fandím asi Scottu Reddingovi. Teď mu to teda moc nevyšlo, ale myslím, že nějakou naději na titul ještě má, i když je to na hraně. V depu je úplně jiná atmosféra než na ostatních závodech, je tam vše víc hlídané a profesionální. Každé ráno mezi sedmou a devátou musíš jít na měření teploty kvůli Covidu.


 

Koho jsi tam třeba z těch světových jezdců potkal a jak sis to užíval?

S Karlem Hanikou jsme se potkali na čtvrtečním brífinku, který musí absolvovat všichni nový jezdci. Jinak jsem potkal třeba Sykese, VdMarka, Reu, Reddinga… Je to takový hustý, když kolem mě najednou jde Rea nebo Sykes.


 

Jakou atmosféru měl celkově závodní víkend? WSBK je vůči divákům otevřenější než třeba MotoGP.

Počet diváků byl kvůli Covidu omezený, ale atmosféra byla super. Hlavně v noci bylo slyšet, že si to diváci užívají. Na rozdíl třeba od Brna, kde jsou kempy trochu dál, tak tady jsou přímo na okruhu. V pátek v noci si tam udělali ohňostroj a celkově si to užívali tak, že se chvílemi nedalo spát 


 

Co další závod v Estorilu? Kuba a tým chtějí, abys jel?

Zájem z týmu je. V Estorilu pojedeme. Sice jsme na to museli celkem rychle sehnat peníze, ale taťka to nějak zvládl a tak pojedeme a já jsem za to moc rád.


 


 

Jak se ti líbila trať v Magny-Course?

Během prvních dvou tréninků jsem si musel co nejrychleji zvyknout, ale líbí se mně dost. Je technický a zároveň rychlý. Je tam důležité chytit tempo a stopu.


 

Který okruh se ti líbí nejvíc a který naopak nejmíň?

Úplně nejhezčí okruh, co jsem kdy jel, je asi Brno. Brno je fakt pěkný. A úplně nejhorší je pro mě Lausitzring.


 

Jak vidíš svoji budoucnost, kam bys ses nejradši dostal?

Budoucnost je hodně ovlivněna penězi, kterých moc není, hodně nám pomáhá Willi Race pana Šebka a Joska Kubíček, ale většinu platí taťka společně s rodinou.


 


 

A když vynecháme finanční stránku?

Chtěl bych jet dál WorldSSP300 a pak třeba dál do Superbiků.


 

Do Superbiků? MotoGP tě neláká?

Nevím, víc mě táhnou ty Superbiky.


 

Jak už si několikrát zmínil, taťka tě podporuje maximálně, ale co na tvoje závodění říká mamka?

Ano, táta mě odjakživa podporuje, jak to jde. Mamka se o mě bojí, ale už to není tak hrozný jako dřív, aspoň myslím, že už si zvykla. Je ráda, že sportuju, a podporuje mě stejně jako taťka. Stejně jako sestra, která taky žije motorkama.


 

Třeba tento rozhovor bude číst někdo, kdo bude mít možnost a chuť podpořit tě na cestě za tvým snem…

To by bylo super. Ale i kdyby ne, tak pojedeme dál u nás a Alpe Adrii, protože chci závodit a i tyto závody si může jezdec užít naplno.


 


 


 

 


 


 


 


 


 


foto týmu

Fotky

Další články

Komentáře