Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Pátek, 21. února 2020 (09:15) Pavel Jelínek

Významná jubilea českých motocyklových továren.

Sto let strakonické zbrojovky

Oslavit celé století existence značky je věc pozoruhodná. V loňském roce sta let existence dosáhla značka ČZ, stejně proslulá motocyklová značka, jako o deset let mladší Jawa. Původně vznikla strakonická strojírna jako zbrojovka a výroba motokol byla spuštěna až v roce 1932 jako doplňkový program. Osvědčil se a stal se postupně nosným programem. Strakonická ČZ před válkou nabízela na svoji dobu širokou modelovou řadu dvoudobých motocyklů, od motokola 98 cm3 až po dvouválcový půllitr se sajdkárem. 

Motocykly ČZ spolehlivě sloužily dokonce i v ozbrojených složkách první republiky. Na rostoucí poválečnou poptávku po motocyklech reagují ve Strakonicích výrobou třech variant stopětadvacítek ČZ, tou čtvrtou byl model ČZ 125/150 C, stejně populární ve své kubatuře, jako mýtizovaný  „pérák“ Jawa 250. Roku 1954 se z České zbrojovky staly České závody motocyklové, národní podnik.

Modelová řada byla rozšířena v roce 1957 rozšířena o skútry Čezeta. Už koncem padesátých let byl vyroben miliontý motocykl ČZ. Motocykly ČZ se začaly prosazovat i ve sportu, přibývala cenná umístění v terénních soutěžích včetně Šestidenní, v silničních závodech i v motokrosech.

 V letech 1947 až 1962 si značka ČZ odnesla ze Šestidenní osmkrát vítězství ve stříbrné váze a šestkrát v mezinárodní trofeji. Vrcholem byla šedesátá a sedmdesátá léta, kdy motokrosové stroje ČZ představovaly absolutní světovou špičku. V mistrovství světa vítězily od roku 1964 nepřetržitě do roku 1969, pak ještě v roce 1975 v MS družstev. Celkem osm světových prvenství a deset titulů vicemistrů světa zapisuje nesmazatelně značku ČZ do historie tohoto sportu.

Titul, i když neoficiální, patří ČZ a Jaroslavu Faltovi také z roku 1974. Značka ČZ se až do začátku sedmdesátých let věnovala i silničnímu motocyklovému sportu, a to úspěšně v padesátých a šedesátých letech zásluhou konstruktérů Jaroslava Waltera a Františka Pudila. 

 

Proslulosti dosáhl poslední ze strakonických závoďáků, čtyřdobý čtyřválec ČZ 350. Ve Strakonicích se nadále vyráběly jednoduché cestovní dvoudobé jednoválce nižších kubatur, v Jawě dvouválcové třistapadesátky. Od roku 1963 se i dvouválcové motory Jawa a další komponenty pro týneckou továrnu vyráběly ve Strakonicích. Jawa nedokázala uspokojovat poptávku po třistapadesátkách ze strany tehdejšího SSSR, a tak i ve Strakonicích se začaly montovat cestovní motocykly ČZ 350 typ 472 s agregátem Jawa. 

ČZM stejně jako Jawa doplácela na rigidní centrální plánování a orientace na sovětský trh zbavila obě značky šance na budoucí existenci. Přestože motocyklová výroba v tehdejším Československu byla po roce 1989 už desítky let za svým zenitem, snažilo se vedení státního podniku ČZM ještě najít strategického partnera na záchranu motocyklové výroby. Italská Cagiva, která měla tuto roli sehrát, se nakonec ukázala jako zcela nestrategický partner, a tak výroba motocyklů se značkou ČZ skončila v listopadu 1996. 

Následující rok došlo k uzavření motocyklového závodu ve Strakonicích a ukončení činnosti společnosti ČZ Cagiva. Počet vyrobených jednostopých vozidel vyrobených ve Strakonicích od roku 1932 se tak zastavil na číslovce 1 940 285.


Jubileum značky Jawa

Letošní třetí srpnovou sobotu se sjely do Týnce nad Sázavou, přesněji řečeno za řeku do Brodců, stovky motocyklů Jawa různých typů i ročníků. Jejich majitelé si přijeli společně připomenout 90. výročí vzniku značky a zahájení výroby motocyklů.

Své stroje zaparkovali v místech, kde kdysi bývala expedice a parkovaly tam tisíce Jaw v latění a bednách připravených na cestu do různých, často exotických destinací. Podnikatelský příběh Františka Janečka a celá historická řada typů a modelů, některých celosvětově proslulých, sportovní úspěchy a hospodářský i sociální přínos motocyklové výroby po druhé světové válce, je téma stále opakované.

Někdo možná něco ví o Rumpálu, ale snad každý zná pojem pérák nebo kývačka. K historii značky ale také patří její postavení na světovém trhu.

 A tam patří Jawa k těm úspěšnějším. V šedesátých a sedmdesátých letech patřila k největším výrobcům a dodávala motocykly do desítek zemí všech obyvatelných kontinentů. V padesátých letech byla kapacitně limitována, přesto se populární pérák údajně objevil ve více jak 100 zemích světa. V méně vyspělých zemích, kde platila ochranářská opatření ve formě omezování dovozu kompletních výrobků s cílem podílet se částečně na jejich výrobě, se jawy z dovezených komponentů montovaly. Bylo tomu tak v Turecku, Egyptě nebo Bolívii.

Nejžádanější byla třistapadesátka, která poskytovala přiměřený výkon za rozumnou cenu a ve slušné kvalitě. V dobách tuhého centrálního plánování byla Jawa součástí strategické obchodní výměny s tehdejším Sovětským Svazem. Dodávky u nás žádaných žigulíků (licenční Fiat 124) a zejména plynu a ropy byly kompenzovány v SSSR nedostatkovým spotřebním zbožím, včetně motocyklů Jawa.

Jen třistapadesátek Jawa se do SSSR od roku 1946 vyvezlo na 1,5 milionu. Plné dvě třetiny veškerého exportu. Bohužel každou modernizaci, byť nezbytnou, pokud zdražovala výrobek, ruská strana odmítala. Nějaký vývoj sice probíhal, ale jeho výsledky se v sériové výrobě neprojevovaly. 

O moderních technologiích se neuvažovalo vůbec. Jedinou výjimkou bylo zavedení dvojitého trubkového rámu u typu 634 vyvolané potřebou bezpečného užití postranního vozíku. Navíc v socialistickém Československu byl motocyklový obor v sedmdesátých letech prohlášen za útlumový. S nástupem moderní japonské výroby už neměla Jawa na vyspělých trzích šanci.

A přesto žije. V roce 1961 bratři Rustom a Farrukh Irani spustili v indickém Mysore licenční výrobu motocyklů Jawa 250. Po vypršení licenční smlouvy pod názvem Yezdi, což je název jejich rodiště, nikoliv fáma o podobnosti s českým slovem „jezdí“. 

Stroje Jawa v Indii přežily až do dnešních dnů a s novou silou vstupují na indický trh, a možná nejen indický, kdo ví. Společnost Mahindra se rozhodla vyrábět motocykl odpovídající potřebám tamního trhu a pokládá za marketingově výhodné dát mu podobu legendární Jawy i zachovat se souhlasem majitele pro Indy charizmatickou ochrannou známku. Značce Jawa se pořád věří, a to je příjemné zjištění.

 

V Česku se letos začne prodávat retro Jawa z Indie

Tuzemští fandové značky Jawa by se letos měli dočkat zahájení prodeje retro modelu Jawa 300, který vyrábí v Indii v licenci společnost Mahindra. Jawa letos v ČR počítá s prodejem několika kusů, větší objem chce prodat v příštím roce.

Motorka musela projít evropskou homologací, protože místní normy se od indických výrazně liší.  Vzhledově bude motocykl nezměněný, ale po technické stránce doznal několika změn. "Homologace je v tento okamžik již dokončena a probíhá příprava výroby na toto modifikované provedení," uvedl Jiří Kraft z týnecké Jawy.

Jawa 300 je inspirovaná klasickou "kejvačkou". Čtyřtaktní jednoválec má objem 293 ccm o výkonu 27 koní. Vodou chlazený agregát plní poslední emisní normy a jeho zvuk byl speciálně vyladěn tak, aby připomínal projev klasických jaw. Cenu pro český trh předpokládá Jawa 149.900 Kč včetně DPH.

Jawa se v minulosti  proslavila zejména svou dvoutaktní třistapadesátkou, kterou na některé trhy stále dodává. Vedle toho vyrábí čtyřtaktní motocykly Jawa 350 a 660, které prodává i v ČR. Na Motosalonu bude vedle indické Jawy 300 k vidění čtyřtaktní třistapadesátka, která je od loňska nabízená i jako scrambler.

 


PR
https://www.bvv.cz/motosalon/

MOTOSALON
5.-8.3. 2020
Mezinárodní veletrh motocyklů, čtyřkolek, příslušenství a oblečení

Fotky

Další články

Komentáře