Formule 1 vstupuje v roce 2026 do nové technické éry, která zásadně promění podobu vozů, způsob předjíždění i roli jezdců za volantem. FIA a F1 nyní představily nejen aktualizované technické parametry nové generace monopostů, ale také sjednocenou terminologii, jejímž cílem je zpřehlednit komplexní změny pro týmy i fanoušky.
Necelé dva měsíce před prvním neveřejným testem nové generace vozů v Barceloně zveřejnila FIA sérii renderů vycházejících z aktualizovaných technických předpisů pro sezonu 2026. Ty potvrzují směr, kterým se Formule 1 vydává: menší a lehčí monoposty, výrazně snížený aerodynamický odpor, nižší přítlak a především zavedení plnohodnotné aktivní aerodynamiky, která definitivně nahrazuje systém DRS. Současně dochází k zásadní proměně hybridních pohonných jednotek a k posílení vlivu jezdců na strategické využití energie během kola.
Základním stavebním kamenem nové generace F1 je snaha o agilnější vozy a kvalitnější závodění. Rozvor se zkrátí o 200 mm na 3400 mm, celková šířka vozu se sníží o 100 mm na 1900 mm a podlaha bude o 150 mm užší. Minimální hmotnost klesne na 770 kilogramů, ačkoliv už nyní zaznívají z paddocku pochybnosti, zda této hranice dokážou týmy v prvním roce skutečně dosáhnout.
Z aerodynamického hlediska dojde k omezení přítlaku přibližně o 15 až 30 procent, především kvůli odstranění efektu podlahových tunelů. Současně by měl celkový aerodynamický odpor klesnout až o 40 procent. Klíčovou roli v tom bude hrát aktivní aerodynamika, která zcela nahradí dosavadní systém DRS.
Právě aktivní aerodynamika vedla FIA k zásadnímu přejmenování jednotlivých režimů. Původně používané pojmy X-mode a Z-mode byly nahrazeny výrazně přímočařejší terminologií.
Nově se bude pracovat s režimem pro rovinky (Straight Mode) a režimem pro zatáčky (Corner Mode). V režimu pro rovinky se klapky předního i zadního křídla otevřou tak, aby se minimalizoval odpor a maximalizovala rychlost. Tento režim bude dostupný všem jezdcům v přesně definovaných úsecích tratě. Naopak v zatáčkách se aerodynamika vrátí do konfigurace s vysokým přítlakem, která zajistí stabilitu a přilnavost.
Podle FIA byly nové názvy testovány na skupinách fanoušků s různou úrovní znalostí F1. Cílem bylo odstranit zbytečný technický žargon a nabídnout jazyk, který je přesný, ale zároveň srozumitelný.
All eyes on the future ????
— Formula 1 (@F1) December 17, 2025
The biggest overhaul of regulations in the sport's history arrives in 2026!
Everything you need to know about the 2026 F1 regulations is available to watch now on our YouTube channel ????#F1 pic.twitter.com/K2nqGbOVq5
Zásadní změnou pro fanoušky i jezdce je konec systému DRS. Jeho roli převezme Overtake Mode, který lze aktivovat, pokud je jezdec v detekčním bodě do jedné sekundy za soupeřem. Rozdíl je v tom, že pomoc při předjíždění nebude spočívat v otevření zadního křídla, ale v dodatečném elektrickém výkonu.
Dalšími klíčovými pojmy jsou Boost a Recharge. Boost označuje jezdcem řízené využití energie ze systému ERS, které lze použít ofenzivně i defenzivně kdekoliv na trati. Recharge naopak popisuje režim, kdy se baterie dobíjí – a to nejen při brzdění, ale i při částečném ubrání plynu nebo v některých zatáčkách.
Právě práce s energií má být jedním z hlavních faktorů, které v nové éře odliší nejlepší jezdce. FIA otevřeně přiznává, že rozhodování o tom, kdy energii využít a kdy ji šetřit, bude mít větší vliv než kdykoli předtím.
Nové pohonné jednotky budou fungovat s téměř vyrovnaným poměrem spalovacího a elektrického výkonu. Z technického hlediska je klíčová eliminace systému MGU-H a výrazné posílení MGU-K, jehož výkon vzroste ze 120 kW na 350 kW. Vozy zároveň přejdou na pokročilá udržitelná paliva bez negativního dopadu na výkon.
Právě kombinace nižšího odporu, menšího přítlaku a silné elektrické složky vedla šéfa Mercedesu Tota Wolffa k odvážnému tvrzení, že vozy F1 by teoreticky mohly dosáhnout rychlosti až 400 km/h.
„Měl jsem pocit, že tomuto motoru musíme trochu pomoct z marketingového hlediska, protože lidé ho kritizovali, a přitom je to tak úžasný kus techniky,“ uvedl Wolff v podcastu Beyond The Grid. Zároveň ale dodal, že by šlo spíše o krátký moment: „Samozřejmě vám dojde energie na další rovinku a pak nebudete dost rychlí.“
Některé prvky nové éry už se objevily při posezónních testech v Abú Dhabí. Mercedes zde nasadil prototyp aktivního předního křídla, které dokáže přepínat do konfigurace s nízkým odporem na rovinkách. Ačkoliv šlo o hrubé testovací řešení s viditelnými ovládacími prvky, poskytlo týmům i dodavateli pneumatik Pirelli cenná data.
„Je to pro nás opravdu užitečné, protože můžeme porovnat vůz, který systém používá, s vozem, který ho nemá,“ vysvětlil Mario Isola z Pirelli. Podobné koncepty testovalo i Ferrari, byť v jiném režimu.
Formule 1 vstupuje do éry, kde bude technologie stále klíčová, ale zároveň klade větší nároky na jezdecké schopnosti a strategické myšlení. Jak zdůrazňuje FIA, cílem nové terminologie není zjednodušovat realitu, ale umožnit její přesnější a srozumitelnější popis.
První odpovědi přinesou už zimní testy, které začnou koncem ledna v Barceloně a budou pokračovat v Bahrajnu. Teprve tam se ukáže, jak dobře nové pojmy i nové vozy obstojí mimo rendery a prezentace – přímo na asfaltu.
Foto: Formula 1 via X
Motoristická novinářka se specializací na okruhové a vytrvalostní závody. Zaměřuje se na dění v mezinárodních a evropských šampionátech, jako jsou FIA WEC, GT World Challenge Europe, GT Cup Series, a věnuje pozornost také MotoGP a Formuli 1.