Seznamte se s F1 2026: Éra, ve které rozhoduje jezdec víc než kdy dřív

Formule 1 vstupuje v roce 2026 do nové technické éry, která zásadně promění podobu vozů, způsob předjíždění i roli jezdců za volantem. FIA a F1 nyní představily nejen aktualizované technické parametry nové generace monopostů, ale také sjednocenou terminologii, jejímž cílem je zpřehlednit komplexní změny pro týmy i fanoušky.

Necelé dva měsíce před prvním neveřejným testem nové generace vozů v Barceloně zveřejnila FIA sérii renderů vycházejících z aktualizovaných technických předpisů pro sezonu 2026. Ty potvrzují směr, kterým se Formule 1 vydává: menší a lehčí monoposty, výrazně snížený aerodynamický odpor, nižší přítlak a především zavedení plnohodnotné aktivní aerodynamiky, která definitivně nahrazuje systém DRS. Současně dochází k zásadní proměně hybridních pohonných jednotek a k posílení vlivu jezdců na strategické využití energie během kola.

Menší, lehčí a výrazně chytřejší

Základním stavebním kamenem nové generace F1 je snaha o agilnější vozy a kvalitnější závodění. Rozvor se zkrátí o 200 mm na 3400 mm, celková šířka vozu se sníží o 100 mm na 1900 mm a podlaha bude o 150 mm užší. Minimální hmotnost klesne na 770 kilogramů, ačkoliv už nyní zaznívají z paddocku pochybnosti, zda této hranice dokážou týmy v prvním roce skutečně dosáhnout.

Z aerodynamického hlediska dojde k omezení přítlaku přibližně o 15 až 30 procent, především kvůli odstranění efektu podlahových tunelů. Současně by měl celkový aerodynamický odpor klesnout až o 40 procent. Klíčovou roli v tom bude hrát aktivní aerodynamika, která zcela nahradí dosavadní systém DRS.

Aktivní aerodynamika bez složitostí

Právě aktivní aerodynamika vedla FIA k zásadnímu přejmenování jednotlivých režimů. Původně používané pojmy X-mode a Z-mode byly nahrazeny výrazně přímočařejší terminologií.

Nově se bude pracovat s režimem pro rovinky (Straight Mode) a režimem pro zatáčky (Corner Mode). V režimu pro rovinky se klapky předního i zadního křídla otevřou tak, aby se minimalizoval odpor a maximalizovala rychlost. Tento režim bude dostupný všem jezdcům v přesně definovaných úsecích tratě. Naopak v zatáčkách se aerodynamika vrátí do konfigurace s vysokým přítlakem, která zajistí stabilitu a přilnavost.

Podle FIA byly nové názvy testovány na skupinách fanoušků s různou úrovní znalostí F1. Cílem bylo odstranit zbytečný technický žargon a nabídnout jazyk, který je přesný, ale zároveň srozumitelný.

Konec DRS, přichází Overtake, Boost a Recharge

Zásadní změnou pro fanoušky i jezdce je konec systému DRS. Jeho roli převezme Overtake Mode, který lze aktivovat, pokud je jezdec v detekčním bodě do jedné sekundy za soupeřem. Rozdíl je v tom, že pomoc při předjíždění nebude spočívat v otevření zadního křídla, ale v dodatečném elektrickém výkonu.

Dalšími klíčovými pojmy jsou Boost a Recharge. Boost označuje jezdcem řízené využití energie ze systému ERS, které lze použít ofenzivně i defenzivně kdekoliv na trati. Recharge naopak popisuje režim, kdy se baterie dobíjí – a to nejen při brzdění, ale i při částečném ubrání plynu nebo v některých zatáčkách.

Právě práce s energií má být jedním z hlavních faktorů, které v nové éře odliší nejlepší jezdce. FIA otevřeně přiznává, že rozhodování o tom, kdy energii využít a kdy ji šetřit, bude mít větší vliv než kdykoli předtím.

Pohonné jednotky: téměř 50 na 50

Nové pohonné jednotky budou fungovat s téměř vyrovnaným poměrem spalovacího a elektrického výkonu. Z technického hlediska je klíčová eliminace systému MGU-H a výrazné posílení MGU-K, jehož výkon vzroste ze 120 kW na 350 kW. Vozy zároveň přejdou na pokročilá udržitelná paliva bez negativního dopadu na výkon.

Právě kombinace nižšího odporu, menšího přítlaku a silné elektrické složky vedla šéfa Mercedesu Tota Wolffa k odvážnému tvrzení, že vozy F1 by teoreticky mohly dosáhnout rychlosti až 400 km/h.

„Měl jsem pocit, že tomuto motoru musíme trochu pomoct z marketingového hlediska, protože lidé ho kritizovali, a přitom je to tak úžasný kus techniky,“ uvedl Wolff v podcastu Beyond The Grid. Zároveň ale dodal, že by šlo spíše o krátký moment: „Samozřejmě vám dojde energie na další rovinku a pak nebudete dost rychlí.“

První náznaky budoucnosti už na trati

Některé prvky nové éry už se objevily při posezónních testech v Abú Dhabí. Mercedes zde nasadil prototyp aktivního předního křídla, které dokáže přepínat do konfigurace s nízkým odporem na rovinkách. Ačkoliv šlo o hrubé testovací řešení s viditelnými ovládacími prvky, poskytlo týmům i dodavateli pneumatik Pirelli cenná data.

„Je to pro nás opravdu užitečné, protože můžeme porovnat vůz, který systém používá, s vozem, který ho nemá,“ vysvětlil Mario Isola z Pirelli. Podobné koncepty testovalo i Ferrari, byť v jiném režimu.

Směr je jasný, odpovědnost větší

Formule 1 vstupuje do éry, kde bude technologie stále klíčová, ale zároveň klade větší nároky na jezdecké schopnosti a strategické myšlení. Jak zdůrazňuje FIA, cílem nové terminologie není zjednodušovat realitu, ale umožnit její přesnější a srozumitelnější popis.

První odpovědi přinesou už zimní testy, které začnou koncem ledna v Barceloně a budou pokračovat v Bahrajnu. Teprve tam se ukáže, jak dobře nové pojmy i nové vozy obstojí mimo rendery a prezentace – přímo na asfaltu.

 

Foto: Formula 1 via X

Autor

Tereza Chvílíčková

Motoristická novinářka se specializací na okruhové a vytrvalostní závody. Zaměřuje se na dění v mezinárodních a evropských šampionátech, jako jsou FIA WEC, GT World Challenge Europe, GT Cup Series, a věnuje pozornost také MotoGP a Formuli 1.