Jakube, máte za sebou svou premiérovou sezonu v MotoE. Posbíral jste celkem 15 bodů a celkově obsadil poslední 18. místo. Jak jste se sezonou spokojen?
Když vezmu v potaz, že jsem seděl na MotoE mašině až v rámci prvního závodu sezony, předtím nenajel žádné kilometry a neúčastnil se předsezonních testů, tak jsem moc rád, že jsem se na konci sezony dostal ze šestisekundové ztráty na jednu a půl sekundy. Zejména proto, že s velkou motorkou jsem neměl žádné zkušenosti.
Původně jste letos neměl závodit vůbec. V zimě jste totiž ohlásil odchod z Moto3 a konec kariéry. Nakonec jste se ale rozhodl přijmout nabídku týmu WithU Motorsport, který hledal náhradu za Bradleyho Smithe, jenž přijal nabídku Aprilie nahradit v MotoGP kvůli dopingu suspendovaného Andreu Iannoneho. Čím vás tato elektrická třída zlákala?
Svou zajímavostí. Víte, ono pro každého profesionálního sportovce je vždy těžké oznámit konec kariéry a ještě těžší je ho opravdu dodržet. Já nebyl výjimkou a vlastně jsem to měl o to jednodušší, že mi zavolali z Petronasu (v MotoE tento tým závodil pod názvem WithU Motorsport – pozn. red.).
Jak náročná pro vás adaptace na elektrický motocykl byla?
Nesmírně složitá. Snažil jsem se dělat, co jsem mohl. Strávil jsem několik dní v Brně na okruhu na tisícovce Hondě a jezdil tam solidní časy. Musíte ale najet tisíce kilometrů na okruhu, abyste to do sebe dostali. Během agenturního jezdění toho moc nenatrénujete.
Jak byste porovnal jízdu na elektrickém motocyklu a na klasické motorce? V čem jsou tyto dva stroje stejné a v čem třeba odlišné?
Je tam všechno jinak. Ano, je to sice taky motorka, ale profesionál pozná rozdíl úplně všude. Ta motorka je elektrická a když vezmete za plyn či za brzdu, tak se to vždy chová úplně jinak než očekáváte. Normální je, že motorka při uklapnutí plynu začne díky motorové brzdě zpomalovat. Na MotoE je to naopak, uklapnete a motorka se sune tou ohromnou vahou do zatáčky ještě rychleji. Absolutně to nebrzdí i přes to, že to má osm a půl milimetrové přední kotouče.
A na tu vysokou váhu, kterou to má, není ani ten výkon znát. Ano, kdyby ten elektromotor byl v Moto3 rámu, tak by to byla malá ohromně výkonná raketka. Avšak opět byste pak řešili váhu baterie, protože ten elektromotor musíte něčím napájet.
Na závodní dráze jste se letos setkal mimo jiné i se závodníky se zkušenostmi z MotoGP. Mezi ně patřili například šampion letošní sezony Jordi Torres, Mike di Meglio, Niccoló Canepa, Xavier Simeón nebo Alex de Angelis. Obohatilo vás nějakým způsobem závodění proti těmto jezdcům?
Co se týče nějakého vnitřního vnímání, je to úplně stejné, jako bych jel proti jiným jezdcům. Asi to je jiné v tom, že než tito frajeři něco udělají, mockrát si to rozmyslí. Tudíž to není jako v Moto3. A hlavně ty jezdci mají zkušenosti. To je prostě vidět každou vteřinou na jejich působení v paddocku či na trati.
Letošní sezonu MotoE absolvoval Jakub v barvách stáje WithU Motorsport. Foto: WithU Motorsport
Na který moment z letošní sezony budete vzpomínat nejraději?
To je samozřejmě těžké říci, ale asi na ten úplně první moment na motorce, kdy jsem vyjížděl z boxů po té nakloněné rampě a tam si teprve uvědomil tu těžkou váhu, která je pode mnou. To byl moment, který se nenaskytne jen tak někomu, který ve vás zůstává a přetrvává…
A na který naopak nejhůře?
Asi na kvalifikační kolo v Le Mans, kde jsem nezajel to, co jsem chtěl.
A co říkáte na letošní sezonu MotoGP? Během ní jsme viděli ve čtrnácti závodech celkem devět vítězů. Šampionem se nakonec stal Joan Mir.
Letošní sezona MotoGP byla prazvláštní. Jako by si najednou všichni uvědomili, že tu Marc není a že mohou vyhrát. Podle mě k tomu ti frajeři asi takhle i přistupovali…
Myslím si, že co do zajímavosti, byla to snad ta nejvyrovnanější sezona za poslední dekádu. A určitě je to správné, protože vidět na pódiu každý víkend odlišného výrobce motocyklů je záživné. A i pro fanoušky je to fajn, protože na každého koně se letos dostalo.
Věříte, že by sezona byla stejně vyrovnaná, kdyby byl Marc Márquez zdravotně v pořádku?
Těžko říci. Myslím si, že hlavy závodníků by byly nastaveny jinak. A takový Binder či Oliveira, nevím nevím, zda by se dostali na pódium. Opravdu těžko soudit, co by bylo, kdyby nebylo.
Márqueze i Mira jste zažil během svého působení v nejnižší kubatuře. Jak na ně vzpomínáte? Máte na ně nějakou zajímavou vzpomínku? Jak byste tyto dva porovnal?
Když se řekne Mir, tak se mi ihned vybaví Philip Island a jeho první závod na divokou kartu u Leopardu (v roce 2015 – pozn. red.). Tehdy jsem si říkal, že je to nováček, jakýsi týpek ze španělského mistráku a ono ejhle, tuším že tehdy stál na pódiu (ve skutečnosti po pádu nedojel, byl ale zapojen do boje o nejvyšší příčky – pozn. red.).
Loni jsme vedle sebe seděli v letadle po cestě do Buriramu a dost jsme si povídali. Je to skvělý kluk, který pro to dělá vše, který tím žije a který má neutuchající touhu se zlepšovat a růst, ať už jako člověk či sportovec. Je to velký frajer a moc mu fandím.
Marc, ten měl vždy a vždy bude mít skvělý manažment lidí okolo sebe a dost mu to stouplo do hlavy. Jeho schopnosti jsou nadpřirozené, ovšem jako osobnost ho úplně nemusím.
Proti Joanu Mirovi závodil Jakub Kornfeil v Moto3 v období 2015-2017. Foto: Team Suzuki Ecstar
A jak hodnotíte letošní sezony kategorií Moto2 a Moto3? Účinkoval v nich letos podle vás někdo, kdo má potenciál pro hvězdnou budoucnost v MotoGP? Například šampion Moto2 Enea Bastianini, který příští rok pojede v královské kubatuře za stáj Avintia, nebo mistr Moto3 Albert Arenas?
Myslím si, že Enea má obrovský potenciál, rozhodně větší než Marini. Martín (Jorge Martín – pozn. red.) bude taky rychlý. Co se týče Alberta, tak musím uznat, že trénink s Rinsem mu moc prospívá. Letos to byl úplně jiný člověk a hrozně příjemně mě překvapil. Je možné, že do tří let ho uvidíme v MotoGP, třeba v jednom týmu právě s Rinsem.
A co si myslíte o letošních výkonech vašeho krajana Filipa Salače, který byl loni vaším týmovým kolegou v Moto3? Jaká ho podle vás čeká budoucnost?
Těžko říci. Když jsem sledoval letošní předsezonní testy a jeho vystoupení během prvního závodu v Kataru, tak jsem byl až zaskočen jeho ohromnou rychlostí a vnitřní silou. Ta se ovšem poté koronavirové přestávce někam vytratila. Nevím, co se stalo, ale jako by to až do konce sezony nebyl on.
Ale raději ho nebudu hodnotit, ať si o něm každý udělá obrázek sám. Na hodnocení jezdců mistrovství světa tady máme jiného odborníka z Prahy.
Uvidíme vás závodit i v příštím roce? Pokud ano, máte v plánu pokračovat v MotoE s WithU Motorsportem? Nebo máte jiné plány?
Elektrické mistrovství světa už ne. Toho jsem měl za těch sedm závodů až až. Není to disciplína, ve které bych se chtěl posouvat dál. Nevidím v tom to správné závodění, kdy jezdec musí být stoprocentní atlet a dvacet tři kol jet na limitu.
Závodění vždy bylo o tom dělat věci co nejlehčí a co nejvýkonnější. Nehledě na to, že lítat po světě a svézt se kolo v kvalifikaci a šest či sedm kol v závodě, to mě zkrátka nebaví.
Titulní fotografie: WithU Motorsport
