Gethin vyhrál jedinou Velkou cenu formule 1, přesto se zapsal do historie šampionátu

Vítězi jedné z nejdramatičtějších Grand Prix by letos bylo 85 let.

Peter Gethin se do historie formule 1 nezapsal jako mnohonásobný mistr světa ani dominantní jezdec své éry. Přesto jeho jméno zůstává nesmazatelně spojené s jedním z nejnapínavějších závěrů Velké ceny, jaký kdy fanoušci zažili. Rodák ze Surrey, narozený 21. února 1940, strávil v královně motorsportu jen tři kompletní sezony, ale jeho vítězství na italské Monze v roce 1971 patří k největším momentům této sportovní disciplíny.  

Velká cena Itálie 1971 vstoupila do dějin jako nejvyrovnanější finiš všech dob. Po klasické bitvě, kde se na rovinkách piloti v Monze neustále předjížděli díky vzduchovému pytli za soupeřovým vozem, dorazilo do posledního kola hned pět jezdců s reálnou šancí na vítězství. Byli to Ronnie Peterson ve voze March, François Cevert s Tyrrellem, Mike Hailwood v Surteesu a dvojice s BRM – Howden Ganley a Peter Gethin.  

Bylo jasné, že kdokoli povede v poslední zatáčce, bude mít obrovský problém udržet si pozici až na cílovou čáru. Pravidla boje v Královské parku byla nepsaná, ale jasná – pokud jste byli v čele u Lesma, téměř jistě jste o něj přišli ještě před cílem. V takové situaci se jezdci museli rozhodnout, kdy je správný moment k útoku. Gethin, zkušený taktik, si tuto lekci vzal k srdci.  

„Věděl jsem, že pokud půjdu do vedení příliš brzy, seberou mi ho. Proto jsem vyčkával, sledoval a vyhodnocoval, co se děje kolem,“ vzpomínal později. Když pak pětice vtrhla do Paraboliky, udělal Gethin rozhodující manévr. Najel si na vnitřek zatáčky, prorval se mezi Cevertem a Petersonem a těsně před nimi vyjel na cílovou rovinku.  

Následovala zběsilý sprint, kde každý centimetr mohl rozhodnout o triumfu či prohře. Když vozy prosvištěly pod šachovnicovým praporkem, nikdo si nebyl jistý výsledkem. Rozdíl mezi prvním a druhým byl pouhých 0,01 sekundy – v té době nejmenší v historii. A první příčka patřila Gethinovi, který se mohl radovat ze svého prvního a zároveň jediného triumfu ve formuli 1. Pětici nejlepších v cíli dělilo pouhých 0,61 sekundy, což jen podtrhuje, jak vyrovnaný to byl souboj. „Tohle bylo šílené, nikdy předtím jsem nic takového nezažil. Ale věděl jsem, že musím zůstat chladnokrevný,“ komentoval Gethin svůj velký den.  

Navzdory tomuto slavnému momentu se britskému závodníkovi nedařilo prorazit v F1 mezi absolutní elitu. Do seriálu vstoupil v roce 1970 jako jezdec McLarenu. Nejdříve působil v sérii Can-Am a díky dobrým výsledkům dostal šanci i v F1. Jenže vstup do šampionátu nebyl hladký. Přišel v polovině sezony jako náhrada za zesnulého Bruce McLarena, což bylo nesmírně obtížné dědictví.  „Byla to zvláštní situace, převzít sedačku po člověku, který tým založil. Cítil jsem odpovědnost, ale zároveň věděl, že dostávám obrovskou příležitost,“ vzpomínal Gethin.  

V roce 1971 ho angažovalo BRM, s nímž získal své slavné vítězství, ale tým nepatřil k nejrychlejším. Po sezoně 1972 už Gethin v F1 nenacházel dostatečně kvalitní příležitosti a přesunul se zpět do sérií jako F5000, kde naopak dominoval. Stal se dvojnásobným mistrem této kategorie, která tehdy patřila k nejprestižnějším šampionátům mimo F1. Po ukončení závodní kariéry se věnoval trenérské činnosti a práci s mladými jezdci. Jeho zkušenosti a cit pro závodění oceňovali i další britští piloti.  

Peter Gethin zemřel v roce 2011 ve věku 71 let, ale jeho odkaz v motorsportu zůstává. Byl mužem, který ukázal, že i jediné vítězství může znamenat věčnost. A ten den v Monze, kdy projel cílem o pouhých pár centimetrů před ostatními, je důkazem, že v F1 nerozhodují jen šampionáty, ale také momenty, které si fanoušci zapamatují navždy.

Foto: Archiv