Poslednímu se zalíbilo v nejlepší desítce. Šoltysovi hrozí konec

Když technika funguje, jak má, drží se Karel Poslední v nejlepší desítce kategorie kamionů. Závodník Buggyry to znovu potvrdil při čtvrteční etapě letošního Dakaru, která uzavřela maratonskou část. Naopak stíhací jízdu Martina Šoltyse zastavily technické potíže. Nad jeho dalším účinkováním nyní visí otazník.

„Maratonská etapa byla kupodivu dobrá,“ pochvaloval si Poslední, který čtvrtečním desátým časem navázal na 9. pozici ze středy. V průběžném pořadí soutěže nyní povyskočil na 15. příčku. Potíže jako například defekt pneumatiky se mu ale přece jen nevyhnuly. „Asi třicet kilometrů před cílem jsem to neuhlídal a měnili jsme levou přední gumu. Jinak jsme letěli jako o závod,“ dodal závodník startující se speciálem Tatra Buggyra EVO3. Na závěr pochválil své parťáky. „Navigátor Petr Schweiner byl super a mechanik Filip Škrobánek také,“ dodal.

Na měřený úsek o délce 372 kilometrů vedoucí z Úly do Hailu vyrazily posádky z maratonského bivaku. V něm trávili noc ze středy na čtvrtek. Spali ve stanech a kromě nich měli k dispozici už jenom přikrývku, spacák a příděl potravin. Účastníci se rovněž museli obejít bez servisního zázemí svých týmů a veškeré opravy vyřešit svépomocí.

„Na konci včerejší části maratonské etapy jsme mazlíka trošku oservisovali a dali trošku do pucu,“ popisuje navigátor Karla Posledního Petr Schweiner. Tomu čtvrtek žádné velké vrásky nedělal. „Dneska jsme svištěli skvělým tempem. Dojížděli jsme jiné kamiony i nějaké buginy. Přišel i jeden takový menší navigační problém, na kterém se motalo více kamionů, a nakonec jsme se našli,“ dodává.

Martin Šoltys a jeho parťáci ovšem to samé říci nemohli. Kamion Buggyra Invictus totiž postihla technická závada. Po provizorní opravě sice Šoltys s navigátorem Vlastimilem Mikschem a palubním mechanikem Tomášem Šikolou pokračovali, ne však dlouho. Jejich kamion totiž stávkoval znovu a výsledkem bylo odstoupení z etapy. Do bivaku byla trojice odtažena. Podrobnosti o jejich problémech v tuto chvíli nejsou známé, stejně tak to, jestli budou Šoltys a spol. v pátek pokračovat.

Aliyyah Kolocová se v kategorii Ultimate vyhnula vážnějším potížím a obsadila 45. pozici. „Trať nebyla tak prašná a rozbitá,“ pochvalovala si 21letá závodnice lepší podmínky v porovnání se středou. Ne vše ale šlo hladce. „Po první neutralizaci jsme asi na 100 kilometrů uvízli za buginou, která hodně prášila, a nedařilo se nám ji předjet. Po druhé neutralizaci se situace zklidnila a výhled byl mnohem lepší. Zhruba 100 kilometrů před cílem se nicméně znovu ozval problém s řízením, což mě nutilo jet o něco pomaleji,“ říká.

Během maratonské etapy Kolocové nejvíce zatrnulo ve středu. Ani zde ale nešlo o nic vážného. „Došlo k drobné srážce s jiným autem, které do nás nacouvalo a máme od něj trochu pomačkaný předek. Bylo to v úzké zatáčce a málem jsme se překlopili,“ vrací se Kolocová k dramatickému momentu, který ovšem se svým spolujezdcem Marcinem Paskem nakonec ustála. Noc v maratonském bivaku podle předpokladu nebyla pohodlná. „Byla krásná hvězdná obloha, ale byla hrozná zima a moc jsem se nevyspala, takže to úplně doporučit nemůžu,“ říká.

Do druhé části maratonské etapy nenastoupil Martin Koloc. Šéfovi Buggyry to nedovolila pravidla, protože první maratonský den nedokončil kvůli problémům s převodovkou. Přes den proto připravoval svůj speciál Red-Lined REVO T1+ na páteční pokračování.

Pátek přinese poslední etapu před sobotním volným dnem. Pojede se z Hailu do Rijádu a dohromady bude na programu 920 kilometrů, což z etapy udělá nejdelší den letošního ročníku. Čas se sice bude měřit pouze na 331 z nich, ostrá sekce se ale odehraje v drtivé většina v dunách. Bude tak platit pravidlo „čím vyšší startovní pozice, tím lépe“. Etapa může přinést překvapivé výsledky.

Foto: Buggyra Racing

Autor

Dušan Bouzek

Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.