Byl to jeden z mých nejúžasnějších závodů, říká König navzdory nehodě. Zkušenosti čerpal zejména od Mercada

Oliver König si při posledním podniku letošní sezony v Indonésii odbyl svou premiéru v MS superbiků. Zatímco první závod víkendu pro něj skončil pádem ve druhém kole, ve druhé jízdě již kvůli drobnému zranění hlavy chyběl. Nyní si udělal čas na náš server a poskytl exkluzivní rozhovor, v němž se podělil o dojmy ze svého debutu.

O víkendu jste si v Indonésii odbyl u stáje Pedercini svou premiéru v MS superbiků. Jaké jsou vaše dojmy?

Byl to pro mě jeden z nejúžasnějších závodů, co jsem kdy jel. Mimo jiné jsem poznal Indonésii, poprvé v životě jsem zažil časový posun a celkově jsem poznal spoustu nových věcí. Moc se mi to líbilo. Při každé jízdě na superbiku jsem měl úsměv od ucha k uchu, když jsem tedy zrovna neležel. Jsem za tu zkušenost strašně rád a snad mi to otevře nějaká nová dvířka do budoucna.

Se superbikem jste si zazávodil už na konci října v italské Cremoně při podniku Alpe Adria. Jaké byly ale vaše první pocity po výjezdu na trať s Kawasaki stáje Pedercini? Byl to pro vás velký šok?

Čekal jsem, že tam nějaký rozdíl bude, ale jinak jsem nevěděl, co od toho čekat. A když jsem pak vyrazil, tak jsem si říkal, sakra, to je úplně jiná motorka. Chovala se úplně jinak než motorky, na které jsem byl do té doby zvyklý. Motorová brzda, výkon, celkově i ta pohyblivost motorky... Bylo to něco úplně nového. Zvykal jsem si, ale škoda, že těch jízd bylo nakonec tak málo, ať už kvůli pádům nebo kvůli počasí. Myslím si, že náš maximální potenciál jsme úplně neukázali, ale i tak jsem se s každou jízdou zlepšoval.

První pád vás potkal hned v úvodním tréninku. Co taková věc udělá se sebevědomím? Jak jste to prožíval?

Připadal jsem si jak úplný blbec (směje se). Všichni za mnou chodili, psali mi a říkali, ať jsem hlavně v klidu, najezdím to a nedělám žádné chyby. To byl také můj cíl. Vyjel jsem do tréninku a jel jsem v klidu. Spadl jsem bez brzdy a bez plynu uprostřed zatáčky. Najednou se mi zablokovalo zadní kolo, už jsem s tím nemohl nic udělat a ležel jsem.

Přemýšleli jsme nad tím a nakonec jsme došli k závěru, že za to možná mohla tvrdá směs zadní pneumatiky. Asfalt byl už totiž dost teplý, měl šedesát stupňů. Jestli to opravdu hrálo roli, to už se nedozvíme. Z dat jsme ale zjistili, že o žádnou jezdeckou chybu nešlo.

První závod ale pro vás naopak začal dobře. V prvním kole jste předjel celkem čtyři závodníky včetně bývalého jezdce MotoGP Tita Rabata a posunul jste se na 14. příčku. V úvodu druhého kola jste ale upadl. Jak jste to první kolo prožíval a co stálo za nehodou?

Celý závod byl takový zmatený. Start byl odsunut kvůli dešti snad třikrát. Pak jsme vyjeli. Trať byla na některých místech suchá, někde zase mokrá. Nebyly to tedy úplně snadné podmínky pro můj první start, zvláště když jsem s velkou motorkou ještě nikdy předtím nejel na mokru.

Jeli jsme na suchých gumách. Všichni říkají, že se mi start povedl, ale on se mi přitom vůbec nepodařil (směje se). V první zatáčce jsem na předposledního Rabata ztrácel asi čtyři metry. Na brzdách jsem je ale dojel, pak se mi mezi nimi podařilo nějak prokličkovat a dostal jsem se na 14. místo.

Ve druhém kole jsem dělal všechno stejně, dokonce jsem brzdil ještě o tři metry dříve. Bez jakéhokoli náznaku se mi ale při prvním doteku brzdy zavřelo přední kolo a už jsem letěl. Možná mělo vliv, že byla guma studená nebo jsem trefil nějaký mokrý flek. Nedokážu to posoudit. Musel by být k dispozici nějaký přesnější záběr na ten pád. V datech ale nebylo nic špatně, maximálně studená guma.

V Indonésii jste nastoupil proti řadě velkých jmen. Například trojnásobný vicemistr světa Chaz Davies v exkluzivním rozhovoru pro server MotorMix před víkendem uvedl, že kdybyste potřeboval radu, můžete za ním zajít. Měl jste tedy možnost se s některým ze svých soupeřů sejít, popovídat si a například získat i nějaké poznatky?

V superbicích jezdí česko-japonský tým MIE Racing Honda. Polovina mechaniků jsou Češi a závodí za ně Tati Mercado. S nimi jsem byl na hotelu a trávil s nimi veškerý volný čas. Tati je super jezdec a super kluk. Moc si rozumíme. Ptal jsem se tedy hlavně jeho. I on má požehnaně zkušeností, dokonce i s Kawasaki. Radil jsem se tedy s ním a s lidmi z MIE Racingu. Ostatní jezdce jsem neotravoval.

Poslední podnik sezony rozhodl mimo jiné i o novém šampionovi. Novým mistrem světa se stal Toprak Razgatlıoğlu. Turek ukončil dominanci Jonathana Rey, která trvala od roku 2015. Co na to říkáte?

Toprak si to absolutně zaslouží. To, co předvádí na motorce, je něco neskutečného. Myslím si, že posouvá šampionát na další úroveň. Je krásné vidět souboj do posledního víkendu. V předchozích letech bylo rozhodnuto skoro v půlce sezony. Za mě je dobře, že tam Toprak je a dává zabrat vyježděným klukům. Moc jsem mu fandil, jsem rád, že to takto dopadlo a myslím si, že příští rok budou tyto závody ještě hezčí.

Úvodní foto: Team Pedercini

Autor

Dušan Bouzek

Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.