Přechod do elitní kategorie F-500 si mistr světa motorových člunů Loukotka užívá

David Loutka se loni stal světovým šampionem v kategorii F-350 v závodech motorových člunů. Letos přesedlal do elitní třídy F-500. "Je to, jako byste celou dobu jezdil MotoGP, a pak na stejném okruhu závodili ve formuli 1," uvedl v exkluzivním rozhovoru pro MotorMix.

Závody motorových člunů nebývají častým hostem na televizních obrazovkách ani na stránkách novin, časopisů či webů. Mohl byste v rychlosti váš sport přiblížit?

Je to něco jako formule 1 na vodě nebo MotoGP. Každý závod se skládá z tréninku, měřené kvalifikace určující postavení na startu a v MS máte tři jízdy, z nichž se sčítají body. Světový šampionát má pět až šest závodů. Bude také záležet na tom, co nám dovolí covid-19. Mistrovství Evropy se jede jen jako jeden závod.

Jak jste se k závodům motorových člunů dostal?

Za tím stojí rodinná tradice. V 70. letech se u nás v Kralupech nad Vltavou budovala loděnice. Lidé v té době měli zájem o vodní lyžování, stavěli si vlastní lodě poháněné motory z Wartburgů, populární byla vodní turistika. A u zřízení té loděnici byli i můj táta a děda. Přitom je začaly bavit závodní lodě. Táta jezdil celá 80. léta. V té době to byl v Československu velmi populární sport. Ve všech kategoriích tu bylo dohromady 100 až 120 jezdců. Domácí šampionát měl deset až dvanáct závodů, táta jezdil i mistrovství Německa. Vůbec nechápu, kde na to bral čas, každý víkend byl nějaký závod. To by mě rodina hnala (smích).

Je číslo 98 také součástí rodinné závodnické tradice?

Ano, měl ho táta. Ale jak k němu přišel, to netuším. Na to jsem se ho nikdy nestihl zeptat.

Loni jste se stal mistrem světa kategorie F-350. A bylo to za docela divokých okolností.

Dva týdny jsem ležel v nemoci. Měl jsem zánět v páteři a vůbec jsem nemohl chodit. V neděli, než jsem měl jet na závody do Itálie, jsem se poprvé postavil a večer se už pohyboval s chodítkem. Druhý den jsem podepsal revers a vyrazil. V lodi to jakžtakž šlo. Poslední rozjížďka se jela na extrémních vlnách a neměli ji vůbec pustit Kluk, který do té doby vedl pořadí, zůstal stát. A já toho využil a stal se šampionem.

V kategorii F-350 jste dosáhl maxima, přešel jste tedy do vyšší kategorie F-500. V čem se tyto třídy liší?

Prakticky ve všem. Ve stylu jízdy, v ovládání, pocitech při jízdě. Třeba jen před startem je teď třeba udělat spoustu operací.  F-350 byl klasický člun a F-500 je katamarán. Je to, jako byste celou dobu jezdil MotoGP, a pak na stejném okruhu závodili ve formuli 1. Zůstala stejná trať, ale všechno ostatní je jiné.

Co vlastně z takového závodního člunu vidíte?

V F-350 se leželo na břiše, tady už máme sedačku se šestibodovým pásem. Bezpečnostní kokpit musí vydržet předepsaný náraz. Řídím pomocí volantu a několika čudlíků. Nohama ovládám plyn a vyšlapování výfuku. To je důležitá věc pro akceleraci, protože nemáme spojku a neřadíme. Motor má hodně velký krouťák, ale nesmí spadnout po 11 000 otáček za minutu.

Máte za sebou první závody MS třídy F-500. Jak jste s výsledky z Boretta spokojený?

Moc mě to baví. Bál jsem se, že nebude, ale to není pravda. Byl jsem dvakrát sedmý a třetí jízdu kvůli banální závadě nedokončil. Tuhle sezonu beru jako testovací. Chci zautomatizovat všechny pohyby při ovládání lodi a až pak teprve začít s jejím laděním.

Jaké jsou tedy vaše cíle mezi elitou?

Chci se mezi ní zabydlet a sbírat zkušenosti. Nejvíce se naučím od ostatních při závodech. Sleduju ty nejlepší a sbírám od nich zkušenosti. Takhle to přece dělají i při závodech motorek. V tréninku si vyberou někoho ze špičky a studují jeho stopu. Já koukám, jak jede na vlny, pod jakým úhlem, s jakým motorem závodí a tak. Přesně takhle jsem učil už v kategorii F-350.

Foto: Archiv Davida Loukotky

Fotogalerie

Autor

Radek Vičík

Sportovní redaktor online deníku Aktuálně.cz a externí spolupracovník redakcí motormix.cz a ceskeokruhy.cz je jedním z nejlepších českých motoristických novinářů. Motorsportu propadl už v dětství a věnuje se mu velkou část své novinářské kariéry.