Připravovaná technická revoluce v šampionátu MotoGP vyvolává řadu otázek, především pokud jde o výkonnost nové generace motocyklů. Od sezony 2027 mají totiž současné litrové prototypy nahradit stroje s motory o objemu 850 cm³, doplněné o omezenou aerodynamiku a bez zařízení pro nastavení výšky podvozku. Podle technického šéfa KTM Sebastiana Risse však nemusí být nové motocykly automaticky pomalejší na všech tratích.
Nová pravidla mají přinést jednu z největších technických změn v historii šampionátu. Kromě menšího objemu motoru se omezí aerodynamické prvky a zcela zmizí zařízení pro změnu výšky podvozku, které dnes hraje důležitou roli při akceleraci. Další proměnnou bude také změna dodavatele pneumatik – současnou značku Michelin nahradí od roku 2027 Pirelli.
V paddocku se proto často objevují odhady, že nové prototypy budou o několik sekund na kolo pomalejší než současné motocykly s motory o objemu 1000 cm³, které v posledních letech překonaly řadu traťových rekordů. Risse ale upozorňuje, že takový scénář nemusí platit univerzálně.
„To opravdu záleží. Myslím, že je příliš brzy na to, abychom to mohli říci o pneumatikách, ale pokud se podíváte pouze na výkon motoru, existují tratě, kde s aktuálními motory o objemu 1000 ccm téměř nikdy nejedete na plný plyn,“ uvedl.
Podle Risseho mohou nové motocykly držet tempo především na techničtějších okruzích, kde maximální výkon motoru nehraje tak zásadní roli.
„Když se podíváte na Misano nebo Jerez, nemyslím si, že budou pomalejší, co se týče času na kolo,“ vysvětlil s odkazem na tratě Misano World Circuit Marco Simoncelli a Circuito de Jerez – Ángel Nieto.
Naopak na okruzích s dlouhými rovinkami se rozdíl pravděpodobně projeví výrazněji. „Když máte několik dlouhých rovinek, budete trpět ztrátou zařízení pro nastavení výšky podvozku a nižším výkonem. Ale myslím si, že je to docela zdravý způsob, jak motocykly zpomalit, protože to nebude na úkor show.“
Z dosavadních testů a simulací KTM podle něj vyplývá, že rozdíl v časech na kolo nemusí být tak výrazný, jak se původně očekávalo. „Když se podívám na poznatky, které jsme zatím získali, myslím si, že na polovině tratí nebudeme pomalejší než nyní. Na druhé polovině budeme pomalejší, ale ještě musíme zjistit, o kolik.“
Jedním z největších rozdílů mezi současnými a budoucími prototypy bude maximální rychlost. Risse odhaduje, že nové motocykly budou na konci rovinek pomalejší přibližně o 15 až 20 km/h.
„Rozdíl v maximální rychlosti bude značný. Mluvím o rozmezí 15 až 20 kilometrů za hodinu,“ uvedl. Přesto věří, že vývoj během následujících let může část tohoto rozdílu postupně snížit.
Výrobci totiž očekávají, že výkon nových motorů bude postupně růst podobně jako u současné generace prototypů. „Když se podívám zpět na průměrný vývoj našich motorů, zjistíme, že jde zhruba o pět až šest koní ročně,“ vysvětlil Risse.
Menší motory tak sice budou mít zpočátku výrazně nižší výkon, ale inženýři podle Risseho rychle najdou prostor pro zlepšení. „U nového projektu je na začátku vždy větší prostor pro vývoj a zlepšení, než se výkon postupně ustálí.“
Z tohoto pohledu by se tak počáteční deficit výkonu mohl v průběhu několika sezon výrazně zmenšit. „Pokud nyní vezmete deficit zhruba třiceti koní, nebude během příštích pěti let konstantní,“ dodal.
Zatímco skutečný dopad nových pravidel se ukáže až po nasazení motocyklů v závodech, první testy naznačují, že přechod na 850 cm³ nemusí znamenat dramatický pokles rychlosti, jak se původně očekávalo. Pro MotoGP by tak změna pravidel mohla přinést spíše jiný charakter závodění než výrazně pomalejší stroje.
Foto: Red Bull Content Pool
Motoristická novinářka se specializací na okruhové a vytrvalostní závody. Zaměřuje se na dění v mezinárodních a evropských šampionátech, jako jsou FIA WEC, GT World Challenge Europe, GT Cup Series, a věnuje pozornost také MotoGP a Formuli 1.