"Mám z toho radost!" Tomeček skončil na Africa Eco Race čtvrtý

V neděli se uzavřela 15. kapitola dobrodružného příběhu s názvem Africa Eco Race.

Pořadatelé Africa Eco Race letos v posledních etapách přidali kilometry, ale zasáhla vyšší moc a nakonec to tak náročné nebylo. Tomáš Tomeček závěr zvládl bez zaváhání. Obhájil vítězství mezi kamiony a připsal si cenné čtvrté místo mezi všemi auty a buginami. V neděli si zaslouženě vychutnal mávací projížďku po pobřeží Atlantiku a cílovou rampu u Růžového jezera poblíž města Dakar.

Tatry v Africe nikdy nezklamaly

Tomáš Tomeček si do Afriky standardně vozí tým čtyř Tater, dvou mechaniků a řidičů asistenčního vozu, dvou pilotů a dvou navigátorů Tater v úpravě pouštních odtahovek balai. Pouze v roce 2020 jelo Tater pět, když pořadatelé Africa Eco Race požádali o ještě jedno balai. Letos zůstalo čekat na svou další štaci na dílně v Kopřivnici.

Všechny vozy jsou Tatry 815. Nejstarší z nich je bílé balai, vyrobeno bylo již v roce 1986. Oranžové balai a asistence pochází z roku 1991. Závodní Tatra je nejmladší, ale i tak je jí už 15 let. S předcházející Tatrou závodil Tomáš Tomeček mezi léty 1999 - 2010.

S baléčky jezdí Petr Foltýn a Leopold Paďour. Letos si svou premiéru na pozicích navigátorů odbyli čerstvě plnoletí Petr Foltýn mladší a Metoděj Tomeček. V rolích mechaniků se představili zkušení Tomáš Bezděk a Jaroslav Žerdík. Doprovodné a pomáhající Tatry si zaslouží více pozornosti. Jsou to nesmírně populární stroje, které vyjedou a vydrží vše. Jsou vybaveny kvalitními navijáky, vyjížděcími plechy, nájezdy, kotvením, navigačními a komunikačními přístroji. Na Africa Eco Race odvádějí zásadní práci pro pořadatele již od roku 2012.

V letošním ročníku zvládlo oranžové balai i následky převrácení v dunách. Byly z toho jen ohnuté plechy, rozbité čelní a boční sklo. Auto po své ose pokračovalo dál a po drobné opravě zase bez úlev pracovalo až do konce závodu. Právě oranžové balai je v týmu posledním vozem, které ještě nemá dělené čelní sklo. Teď už jej dostane také.

Rychlým tempem k Růžovému jezeru

První polovina desáté etapy slibovala další výběr Best of Mauritania: písek, pisty všeho druhu, kameny, vegetace, měkké i tvrdé duny, velbloudí trávu. Jenže o den dříve za jednou dunou srazila bugina SSV motorkáře, ten musel helikoptérou do nemocnice v Nouakchottu. Vrtulník ráno chyběl na startu etapy a tak bylo nutné její start posunout až na 190. kilometr. "Těšil jsem se na duny, ale nakonec jsem rád, že to bylo jednodušší. Jsem unavený," přiznal Tomáš Tomeček. "Od začátku etapy jsem letěl jako šutr. Přesto mě modrá Scania předjela. V jedenácté etapě to bylo stejné. Zase velká palba. Vzpomněl jsem si při tom, jak mě tady v roce 2018 v poslední etapě obrovskou rychlostí předjel Gerard de Rooy,"

Tehdy ale jedenáctá etapa vedla jinudy. A naposledy v roce 2022 to byla úplně jiná trasa. Končilo se dokonce ve vegetaci. Po průjezdu bodláčím tehdy jezdci kategorie moto a quod před cílovými kamerami a fotoaparáty vypadali jako ježci.

Desátou i jedenáctou etapu dokončila oranžová Tatra těsně za modrou Scanií. Posádka Aada Van Velsena stáhla jen několik drobných minut. Nizozemci za celý závod nedostali jedinou šanci ohrozit Tomečkův triumf. Naopak sami opakovaně v dunách kopali a museli přijmout Tomečkovu pomoc, když bezmocně leželi na boku. Třetí příčku obsadila belgická trojice Cedrika Feryna s Ginafem. Do cíle se také dostaly oba italské Mercedesy a francouzský kamion značky Renault.

Tomáš Tomeček se zúčastnil 12 ročníků Africa Eco Race. V kategorii kamionů pětkrát zvítězil. Nejhůře byl jednou pátý, jinak vždy obsadil některou pozici na stupních vítězů. "Letos jela Tatra opravdu moc krásně. Dostala repasované tlumiče a těsně před odjezdem také nový stabilizátor. Bylo znát, že to funguje," pochvaloval si český pilot po odevzdání kamionu do cílového parc fermé. "

„Oproti Saúdské Arábii to bylo takové light. Tam jsem o tunu těžší. V Africe to auto zastaví, když má, jede to tam, kam chci. Přes rok s touto Tatrou nejezdím. Na předváděčky beru jen balai. Až se mi teď na konci nechtělo vystoupit, jak hezky se mi s ní jelo. Mám z toho radost!" dodal tatrovácký patriot.

Co bylo dál? Po půlnoci pořadatelé zase vydali auta z parc fermé. Závod byl u konce, začaly oslavy. Triumfální jízdou se ráno karavana účastníků Africa Eco Race přesunula ze Saint Louis na pláž Niokob. Po asi 250 kilometrech asfaltové cesty všichni zamířili ještě naposledy do písku, kde na ně čekalo závěrečných 22 kilometrů. Časy se sice měřily, ale už se nikam nepřičítaly. K cílovému podiu u Růžového jezera zbývalo úplně posledních 48 kilometrů. Tomeček se s trofejí vyšplhal na střechu Tatry. A pak si na oslavu dopřál pivo. V průběhu rallye totiž alkohol zásadně odmítá a všechny síly soustředí na svou závodní misi.

Patnáctý ročník dálkového závodu Africa Eco Race se konal v klasickém dakarském termínu 2. až 14. ledna 2024. Pořadatelé v čele s rodinou Jeana-Louise Schlessera se hlásí k odkazu závodění podle Thierryho Sabina. Trasa z Evropy vedla do Maroka, přes území Západní Sahary do Mauritánie a skončila v Senegalu u Růžového jezera poblíž města Dakar. Na účastníky čekalo 5891 kilometrů, z nichž většina, 3963 kilometrů, byla závodních.

Konečné výsledky auta + SSV + kamiony: 1. Poulin, Balanger (Fr./Apache) 43:32:00 h, 2. Feryn, Keisels (Bel./Toyota) -3:45:08, 3. Vento, Ruiz Moreno (Šp./Can-Am) -4:54:09, 4. Tomeček (ČR/Tatra) -6:13:56, 5. Van Velsen, Van Velsen, Siemons (Niz./Scania) -8:30:05, 6. Henricy, Bersey (Fr./Polaris) -8:50:11, 7. Stam, Bargeman (Niz./Toyota) -9:19:18, 8. Feryn, Burgelman, De Leeuw (Bel./Ginaf) -13:49:21.

Zdroj: Tom Racing