Letošní sezona byla má nejlepší, říká Vojtěch Vaculík. Příští rok se těší na vyšší výkon

Titul vicemistra republiky v kategorii SuperBuggy a první krůčky na evropském kolbišti. Tak by se dala ve zkratka popsat letošní sezona autokrosaře Vojtěcha Vaculíka. Nejenom o ní se rozpovídal v našem rozhovoru.

Vojto, letošní sezona ti přinesla stříbrný úspěch. Ve třídě SuperBuggy jsi se stal republikovým vicemistrem. Můžeme tedy říct, že šlo o zatím nejvydařenější sezonu tvé kariéry?

Určitě ano. Mé výsledky v posledních třech sezonách měly vzestupnou tendenci a já doufám, že to tak bude pokračovat. Před dvojkou už je jenom jednička (směje se – pozn. red.). Se sezonou jsme opravdu velmi spokojeni. Doufám, že příští rok dosáhneme podobných úspěchů také v evropském šampionátu.

V Evropě jsi letos závodil prvním rokem a skončil jsi na osmém místě. Z tratí jsi znal pouze domácí Přerov a Novou Paku. Najdeme mezi závodišti, která byla pro tebe letos nová, nějaké které jsi si obzvlášť oblíbil? Dařilo se ti v italské Maggioře, kde jsi dojel třetí…

Ano, tam se mi to zalíbilo. Zpočátku mi sice připadala trochu zvláštní, ale to bylo hodně dáno zejména počasím. Když jsme do Itálie přijeli, tak hodně pršelo, což se na trati dost podepsalo. Nakonec jsem si ji ale oblíbil, a to hlavně kvůli tomu, že se mi podařilo zazářit ve finálové jízdě.

Nejraději ale mám Přerov, i když to tam pro mě nedopadlo vždy úplně dobře a letos jsem tam tak trochu navázal na havárie mého otce (Boris Vaculík – pozn. red.), který se tu bohužel párkrát vyboural. Ten Přerov nesnáší a svírá se mu žaludek hned, když tam přijede.

A je v evropském kalendáři nějaká trať, kterou naopak rád nemáš?

Já se samozřejmě těším na každé závody, i když někde je organizace lepší a jinde horší. Nejméně mě ale baví německý Matschenberg. Je poměrně dost úzký, a to zejména na dnešní poměry autokrosového závodění. Pro auta, která mají klidně až 800 koní, je to tu složité. Navíc je tu těžké něco vymyslet ohledně předjíždění a bez nějaké té rány se tam zkrátka moc předjíždět nedá.

Během letošní sezony evropského šampionátu jsem tě několikrát slyšel říkat, že jsi se během víkendu dlouho rozkoukával a naplno jsi jel většinou až během posledního dne. Myslíš si proto, že pro tebe byla neznalost většiny evropských tratí velkou nevýhodou?

Byla. Autokros je specifický sport. Něco sice okoukáte například z YouTube, ale když tam pak opravdu jedete, je to něco jiného. Pořádně zvykat si proto začínáte až v sobotu a závodit začínáte v podstatě až v semifinále. V něm už jsem trať znal a věděl jsem, co se kde dá vymyslet, kde je lepší jet hlavou a tak dále.

Příští rok už budeš evropské tratě znát. To nejspíše bude znamenat i vyšší očekávání. Tvůj potenciál potvrzuje mimo jiné i fakt, že jsi letos v mistrovství republiky bojoval o titul s Petrem Nikodémem. Ten se přitom stal šampionem i v Evropě…

Určitě. Máme ale pro fanoušky překvapení. Pojedeme s vozem úplně nové koncepce. Bude se jednat o motor Porsche GT3 RS. Půjde o atmosférický čtyřlitrový šestiválec, která má výkon asi 520 koní. S vyšším výkonem ale podle předpisů přichází i vyšší váha. Uvidíme, jak auto zvládneme naladit v první půlce sezony. Vymlouvat se ale nebudeme, protože všechny tratě už budeme znát. Auto sice znát nebudu, udělám ale vše proto, abych se na stupních vítězů objevoval častěji.

Letos jsi závodil s motorem Volvo. O kolik bude Porsche výkonnější?

Volvo má zhruba 380 koní a Porsche asi 520. Rozdíl ve výkonu je tedy téměř 150 koní. S Porsche ale budeme o 100 kilogramů těžší. Pokusíme se z toho vytěžit maximum. Bude nutné jet s autem úplně jinak. Na tratích, kde jsou velké kopce a dlouhé rovinky, z něj ale podle mě budeme schopni vytěžit maximum.

Technickou stránku jsme probrali. Je ale něco, co bys před příští sezonou rád zlepšil po jezdecké stránce? Dejme teď stranou, že jsi letos neměl zkušenosti s evropskými tratěmi…

Určitě. Hodně se snažím pracovat na psychice, abych byl v autě co nejklidnější. Přes zimu také bude mým cílem zapracovat na fyzické stránce. Už loni jsem se přes zimu připravoval dost intenzivně. Tentokrát se chci připravit ještě svědomitěji, abych věděl, že jsem nic neponechal náhodě, můžu sednout do auta a jet.

Foto: Vojtěch Vaculík via Facebook, foto3ko, Tomáš Němec