Dakar se pokoušel dobýt i Alonso. Dvojnásobný šampion F1 má ještě se slavnou soutěží plány

13. pozice celkově a jedno druhé místo v etapě. Tak skončilo před pěti lety dosud jediné vystoupení Fernanda Alonsa na Rallye Dakar. Momentálně se sice dvojnásobný mistr světa F1 soustředí na působení v královně motorsportu, nejslavnější dálková rallye ho ale stále zajímá.

"V rallye závodit nebudu. Musím být k sobě upřímný a přiznat si, kde jsou mé limity. A na něco takového zkrátka talent nemám." To jsou slova Fernanda Alonsa ze září roku 2018. Španěl byl tehdy po čtyřech frustrujících sezonách v nekonkurenceschopném McLarenu na odchodu z F1 a místo toho cílil na zisk takzvané "trojkoruny". K ní potřeboval kromě výher při Velké Monaka F1 a 24 hodinách Le Mans také triumf z podniku 500 mil Indianapolis. Ten mu tehdy jako jediný chyběl.

Uběhlo ovšem půl roku a věci se najednou začínaly ubírat jiným směrem. Když se v březnu naskytla u Toyoty, za kterou tehdy Alonso válel ve vytrvalostním mistrovství světa, příležitost otestovat dakarský speciál Hilux, rozhodl se ji Španěl využít. Pod dohledem dakarského vítěze z roku 2009 Giniela de Villierse strávil dva dny v jihoafrické poušti Kalahari a najednou si uvědomil, že by pro něj rallye přece jen nemuselo být zas takové tabu.

"Byla to zábava. Rozhodně to bylo něco úplně jiného než to, na co jsem byl zvyklý doposud. Bylo to ale zajímavé. Člověk tu může být k autu hodně tvrdý. Všechno je to o hodně jiné. Je složité číst všechny ty nerovnosti, posuzovat jejich výšku a to, jak rychle přes ně mužete projet. Auto je ale dobré. Má výbornou přilnavost, vyvážení, výkon i brzdy. Všechno je to úžasné. Sice to byly moje první minuty v tomto autě, ale cítil jsem se v něm pohodlně, pravděpodobné více, než jsem si myslel," neskrýval své nadšení.

V první polovině roku 2019 se Alonsovi nejprve povedlo triumfovat při čtyřiadvacetihodinovce v Daytoně. V červnu pak zopakoval své rok staré vítězství z 24 hodin Le Mans a spolu se svými parťáky Sébastienem Buemim a Kazukim Nakadžimou dosáhl také na titul vytrvalostního mistra světa. Jediné, co mu opět nevyšlo, bylo Indy 500. Tam se kvůli technickým problémům s monopostem McLaren dokonce vůbec nekvalifikoval. Dálkové rallye, které si mohl alespoň trochu vyzkoušet v březnu, ho ale stále "nepustily".

V srpnu 2019 Toyota oznámila, že na Fernanda Alonsa čeká v následujících pěti měsících rozsáhlý přípravný program v Africe, Evropě i na Blízkém východě. Ten měl kromě testování jako takového zahrnovat i první soutěžní starty. Za předpokladu, že vše půjde hladce, mělo být to vše zakončeno startem na Rallye Dakar 2020.

Při srpnovém čtyřdenním testování v Namibii, kde odjel téměř 1 000 kilometrů, Alonso podle svých slov pronikl do jízdy v dunách mnohem více. Dojem udělal i na De Villierse. "Učí se extrémně rychle. Je to bezpochyby velice talentovaný jezdec. Hiluxu se přizpůsobil velice rychle a pokud se bude touto rychlostí schopen učit i nadále, jsem si jistý, že bude schopný zvládnout i tak náročnou soutěž jako Rallye Dakar," skládal dvojnásobnému mistru světa F1 poklonu.

Za měsíc už Alonso s Hiluxem závodil. Jeho první start se odehrál při podniku Lichtenburg 400 v Jižní Africe. V úvodním prologu Španěl překvapil třetím místem. Porazili ho pouze tehdejší vycházející hvězda dálkových rallye Henk Latean a jeho "kouč" De Villiers.

Ve zbývajících dvou etapách ale na tento výkon nenavázal. Hned při prvním dlouhém testu šel totiž  Alonso přes střechu již na 27. ze 190 kilometrů. Poté spolu se svým navigátorem, kterým byl pětinásobný dakarský vítěz v kategorii motorek Marc Coma, ztratil spoustu času, když odstraňovali poškozené přední sklo. Ve zbytku etapy se tak museli potýkat s prachem, který jim foukal do auta, což pochopitelně negativně ovlivňovalo i jejich viditelnost.

Při závěrečné etapě došlo k podobným potížím. Alonso s Comou si tentokrát poškodili přední sklo po kontaktu s ptákem. Ve zbytku etapy ho museli přidržovat a dvojnásobný mistr světa F1 tak strávil 200 kilometrů s jednou rukou na skle a s druhou na volantu. I proto z toho byo v cíli dvoudenní soutěže pouze 16. místo.

O měsíc později přišel mnohem tvrdší test - Marocká rallye. Tento podnik je považován za jakousi generálku před Rallye Dakar a z hlediska terénu je některými označován dokonce za náročnější než Dakar. Právě tato soutěž měla být klíčová v Alonsově rozhodování o tom, zdali si v lednu roku 2020 troufne i na nejslavnější dálkovou rallye světa. Španělovo marocké vystoupení se neslo v podobném duchu jako o měsíc dříve v Jižní Africe. Alonso sice ukazoval záblesky potenciálu, nadále však pokračovalo drsné poznávání nové disciplíny.

Hned v první etapě potkaly formulovou hvězdu dva defekty pneumatiky a k tomu si poškodil ráfek. Vzhledem k tomu, že měl s sebou pouze dvě rezervní kola, zdržel se i kvůli čekání na pomoc. Třetí etapu dokonce vůbec nedokončil, neboť ho stejně jako řadu zkušenějších soupeřů zaskočila jáma, která nebyla dostatečně vyznačena v itineráři - havaroval v rychlosti 150 km/h a poškodil přední závěšení svého Hiluxu. Čtvrtá etapa se u něj opět nesla ve znamení defektů.

Když ale věci fungovaly, dokázal Alonso proniknout i do nejlepší desítky. Nejvíce se mu povedla poslední etapa, ve které skončil osmý. Celkově ale obsadil až 26. pozici a o tom, že je připraven na Dakar, nebyl v cíli přesvědčen. "Ještě nevím. Teď o tom budu pár dní přemýšlet a také si o tom promluvím s týmem," nechal se slyšet.

Uběhlo ovšem několik dní a Alonso se nakonec rozhodl, že do toho půjde. Toyota ho potvrdila jako jednoho ze svých továrních jezdců. Ohledně svých ambicí ovšem Španěl zůstával nohama na zemi. Cítil, že se musí naučit lépe číst terén, překážky a rovněž se domníval, že má rezervy v předjíždění.

Necelé dva měsíce před Dakarem ale přišlo důležité povzbuzení. V soutěží Úla - Neom, která se již stejně jako Dakar konala na saúdskoarabském území, totiž zaznamenal své první pódium na scéně dálkových rallye. Alonso totiž skončil třetí, když nestačil pouze na domácí rychlíky Jazída al-Rážího a Jásira Saídána. Zatímco při předchozích dvou startech si Alonso a Coma vybrali pořádnou porci smůly, při posledním předdakarském vystoupení jim přálo štěstí. K bronzovému výsledku otevřelo španělské posádce dveře odstoupení Chálida Al-Kásimího.

Na samotném Dakaru budil Alonso pozornost už od samotného začátku. V první etapě z toho sice ještě bylo 11. místo, o den později už ale dvojnásobný mistr světa F1 atakoval pódiové příčky. V době, kdy se nacházel na čtvrté pozici, ale trefil kámen. To mělo za následek zlomené zavěšení levého předního kola, dvě a půl hodiny dlouhé čekání na asistenční kamion a pád z celkového 11. místa na čtyřicáté osmé. Naděje na solidní výsledek se zdály být pryč.

Fernando Alonso ve yardımcı pilotu Marc Coma Dakar Rallisinin 2. etabında kayaya çarptı. Aracın lastiği ve süspansiyonu hasar gördü /Fernando Alonso and his co-driver Marc Coma hit the rock in the second stage of the Dakar Rally. Damaged tire and suspension ???????????? #Dakar2020 pic.twitter.com/GmLkmPIK3G

— Yelda Canci (@YeldaCanci) January 6, 2020

Alonso se ale v dalších dnech vyhýbal problémům a ukazoval slušnou rychlost. Nejvíce zazářil při osmé etapě, kde nestačil pouze na Mathieua Serradoriho a obsadil druhé místo. V deváté etapě se pak dostal na celkovou 10. pozici. Tento výsledek mu ale nakonec souzen nebyl.

V desáté etapě se totiž skutálel z duny a dvakrát se přetočil. To vše navíc v první části maratonské etapy. Přestože Alonso při nehodě přišel o přední sklo a bylo jasné, že večer v bivaku bude na opravy s vozem jenom on a jeho navigátor Coma, ani tento incident ho ze hry nevyřadil. V cíli se nakonec umístil jako třináctý a stal se nejlepším nováčkem.

Not a smooth start of the stage for @alo_oficial!

He dropped over 1h with an early crash and resumed driving without a windshield!

Live race updates ➡ https://t.co/qTNrMHIKg1#Dakar2020 pic.twitter.com/zZFh6gvbq5

— DAKAR RALLY (@dakar) January 15, 2020

Na cílové rampě byl jezdec Toyoty z nového dobrodružství nadšený a z jeho slov se zdálo, že Rallye Dakar pro něj neskončí jako jednorázová záležitost. "Jestli se rozhodnu nastoupit znovu, budu mít vysoká očekávání. S tím, jak to probíhalo, jsem spokojen. Během svého prvního startu jsem byl konkurenceschopný, takže je logické, že v případě budoucího startu budu usilovat o vítězství a pokusím se získat další významné prvenství ve své kariéře," vyhlašoval.

Návrat je v plánu

Od té doby už však Alonso žádnou další dálkovou soutěž neabsolvoval. Uvědomil si totiž, že mu chybí F1 a o pár měsíců později podepsal smlouvu s Renaultem (ze kterého se později stal Alpine) na rok 2021. Při své první sezoně po návratu zazářil Alonso zejména při Velké ceně Kataru, kterou dokončil jako třetí a poprvé po sedmi letech tak vystoupal na stupně vítězů. Když si v roce 2023 plácl s Lawrencem Strollem a stal se jezdcem Aston Martinu, podíval se na pódium hned osmkrát. To mu vyneslo čtvrté místo v konečném pořadí.

V loňském roce sice Aston Martin zaznamenal výkonnostní propad a na stupně vítězů se nepodíval ani jednou, stále ale tomuto projektu věří. Aston Martinu se totiž upsal až do konce sezony 2026 a všichni v týmu vkládají velké naděje zejména k příchodu geniálního konstruktéra Adriana Neweyho, který britskou stáj posílí od letošního března.

Jelikož v roce 2026 bude Alonsovi již 45 let, dá se očekávat, že tato sezona bude ve F1 jeho poslední, což připouští i sám Španěl. Nejspíše ale nebude poslední v motorsportu. Alonso totiž nedávno prozradil, že návrat na Rallye Dakar ho láká mnohem více než do Le Mans nebo Indy 500.

"Jednou z výzev pro mě stále je vítězství na Rallye Dakar nebo obecně v rallyeových soutěžích. V rallye máte spolujezdce, který vám říká, kudy máte jet, také ale máte téměř po celou etapu obě nohy na pedálu, protože to je způsob, kterým udržujete auto stabilní. Když brzdíte a zatáčíte, musíte si hrát s jeho váhou. Je to úplně jiná technika než ve formulích," rozpovídal se nedávno v podcastu Asi Empece.

Foto: Toyota Gazoo Racing