Senna byl skutečný rytíř formule 1. Génius volantu dokázal soupeřům i zachraňovat život

V pátek 21. března by legendární Ayrton Senna oslavil 65. narozeniny.

Přestože od jeho tragické smrti v roce 1994 uplynulo více než třicet let, jeho jméno zůstává nesmazatelně zapsáno v historii formule 1. Kromě svého talentu byl ale Senna také člověkem, který nikdy neváhal pomoci ostatním – i za cenu vlastního bezpečí.

Ayrton Senna da Silva. Jméno, které dodnes vyvolává emoce nejen mezi fanoušky motorsportu. Trojnásobný mistr světa F1 byl nejen geniálním jezdcem, ale také člověkem s obrovským srdcem. Jeho život nepatřil pouze rychlosti, vítězstvím a soupeření. Byl také plný nezištných činů, které dokazovaly, že pro něj závodění nebylo jen o soupeření na trati, ale i o lidech kolem něj.

Jedním z méně známých příběhů, který dokonale vystihuje jeho charakter, se odehrál během Velké ceny Belgie 1992. V kvalifikaci tvrdě havaroval Erik Comas, jehož vůz zůstal nehybně stát uprostřed trati. Senna, který se k němu za chvíli přiblížil, nezaváhal ani vteřinu. Okamžitě zastavil, vyskočil ze svého monopostu a běžel k Comasovu vozu, přestože se stále závodilo. Nejenže se ho snažil uklidnit, ale především vypnul motor jeho vozu, aby zabránil možnému požáru. Tím také zajistil, že se Comas nebude dusit výfukovými plyny.

„Byl to instinkt. Ayrton nikdy nepřemýšlel nad tím, jestli je něco nebezpečné, když šlo o pomoc druhému. Ne každý jezdec by to udělal, ale on byl jiný. Byl to skutečný gentleman na trati i mimo ni,“ vzpomínal později další pilot F1 Jean Alesi.

Comas se nakonec z nehody zotavil a mohl pokračovat ve své kariéře. Později přiznal, že nebýt Senny, mohl být výsledek mnohem horší. „Měl jsem velké štěstí, že Ayrton byl tam. Zachránil mi život, a za to mu budu navždy vděčný,“ řekl Comas.

Senna byl pověstný tím, že myslel na druhé i mimo závodní okruhy. Měl silnou víru v Boha a hluboký smysl pro zodpovědnost vůči svým krajanům v Brazílii. To se projevilo i na jeho charitativní činnosti, o které se veřejně příliš nemluvilo. V roce 1991 anonymně daroval velkou sumu peněz evangelické organizaci, která se starala o chudé děti v Brazílii. Později vyšlo najevo, že významná část jeho příjmů směřovala právě na podporu vzdělání a lepších podmínek pro brazilské děti.

„Ayrton o tom nikdy nemluvil, protože to pro něj nebylo něco, čím by se chtěl chlubit. Prostě pomáhal, protože věřil, že je to jeho povinnost,“ řekla jeho sestra Viviane Sennová, která po jeho smrti založila nadaci Instituto Ayrton Senna, která dodnes pomáhá tisícům dětí.

Pilotův smysl pro pomoc druhým se projevil i na závodní dráze, nejen během incidentu s Comasem. Během tréninku na Velkou cenu Japonska 1991 se stal svědkem nehody traťového maršála, který uklouzl na mokré trati a zranil se. Senna okamžitě zastavil, opustil svůj vůz a pomohl mu vstát, než se vrátil zpět do kokpitu a pokračoval v jízdě. Nebyl to běžný přístup mezi jezdci, kteří se soustředili především na svůj výkon a závodní strategie.

„Ayrton měl neuvěřitelnou empatii. Nikdy jsem neviděl jiného jezdce, který by byl tak odhodlaný pomoci ostatním. Myslím, že proto ho lidé milovali nejen jako závodníka, ale i jako člověka,“ vzpomíná Alain Prost, jeho největší rival a později blízký přítel.

Senna byl nepochybně jedním z nejlepších jezdců v historii formule 1. Jeho vášeň, talent a odhodlání ho vynesly na vrchol, ale jeho lidskost a odvaha z něj udělaly legendu, která přesahuje svět motorsportu. Ačkoliv odešel příliš brzy, jeho odkaz žije dál – ať už v příbězích o jeho hrdinských činech, nebo ve vzdělávacích programech, které díky němu pomáhají dětem v Brazílii.

Jak sám jednou řekl: „Každý den musíme dělat to nejlepší, co můžeme, a pak budeme šťastní.“ Ayrton Senna dělal to nejlepší nejen za volantem, ale i v životě. A právě proto na něj svět nikdy nezapomene.

Foto: Newspress

Fotogalerie

Autor

Radek Vičík

Sportovní redaktor online deníku Aktuálně.cz a externí spolupracovník redakcí motormix.cz a ceskeokruhy.cz je jedním z nejlepších českých motoristických novinářů. Motorsportu propadl už v dětství a věnuje se mu velkou část své novinářské kariéry.