"Nacho" Cornejo nepřišel o dakarskou vášeň ani po zranění hlavy. Jezdce Hondy ale vylekal český brouček

Exkluzivní rozhovor s jezdcem dakarského továrního Monster Energy Honda Teamu José Ignaciem Cornejem, známým jako "Nacho".

První setkání s Českem bylo pro světem protřelého jezdce poněkud dramatické. "Co to je za brouka, nemůže mi ublížit?" ptal se vyděšeně na sociálních sítích u fotky jakéhosi tuzemského broučka. Poté, co mu čeští fanoušci vysvětlili, že to je zcela neškodný hmyz, už nic nebránilo naplno si užít návštěvu země v srdci evropského kontinentu.

Rozhovor s usměvavým Chilanem proběhl v Grid Hotelu v areálu brněnského okruhu. Tam postupně zamířil celý tovární tým Monster Energy Honda, protože jeho členy čekalo focení s úspěšným českým fotografem Marianem Chytkou.

Spíš než Ignacio Cornejo je závodník známý pod přezdívkou "Nacho". "Za tím nehledejte žádný příběh. Nacho je prostě zdrobnělina jména Ignacio," vysvětlil na úvod rozhovoru.

Závod v Chile nevyšel

Rallye Dakar ho uchvátila především proto, že se několikrát jela v jeho rodném Chile. Ale když Cornejo debutoval v roce 2016, byla to první sezona, kdy se jihoamerický Dakar této zemi vyhnul. "Byla to smůla, vždycky jsem si chtěl Dakar zkusit doma. Ale co jsem nadělal. Boom popularity Dakaru v Chile je už pryč, ovšem pořád fanoušky zajímá," sdělil 27letý motorkář.

První start skončil už v páté etapě, při tom druhém dojel na 28. místě. Jenže pak chilskému soukromníkovi došly peníze a zdálo se, že se bude muset s dakarským snem rozloučit. Jenže v prosinci 2017 přišel nečekaný telefonát od zástupců Honda Racing Corporation. "Nacho" nasedl na motorku uvolněnou zraněným Paulem Goncalves. Ten se bohužel, už jako jezdec týmu Hero, vloni během rallye zabil.

"Bylo to jako boží dar. Už jsem se loučil se závoděním, když v tom mi zazvonil telefon a já mohl zastoupit Paula Goncalvese. Ať odpočívá v pokoji…," zamyslel se Chilan na chvíli a pak pokračoval: "Splnil se mi tím životní sen. Na trati jsem pak dokázal splnit jejich očekávání a stal jsem se stálým továrním závodníkem Hondy."

Nejsou to jen chvástavá slova. Cornejo se rok od roku zlepšuje. V roce 2018 skončil celkově desátý, pak osmý a čtvrtý. Letos dokonce vedl. Pak ale přišel pád a zranění, které mu zabránilo pokračovat v boji o životní úspěch.

"Udeřil jsem se do hlavy a na chvíli upadl do bezvědomí. Bylo to takové to pomalé zranění. Po nehodě mi pár dní trvalo, než jsem se dal dohromady. Ale brzy jsem byl stoprocentně fit a mohl začít s přípravou na další ročník. Samozřejmě chci v lednu dopadnout co nejlépe. Celá naše stáj se připravuje. Navzájem si předáváme zkušenosti, závodní styl i navigační dovednosti. Chceme uspět jako tým," věří jezdec sedlající Hondu.

Terény na jihu Ameriky a v Saúdské Arábii jsou podle továrního závodníka Hondy hodně podobné, ovšem i tak vidí rozdíly: "Máme písek, duny, hory, kameny i vyschlá řečiště. Ale velká změna je v tom, že v Jižní Americe jsme závodili v létě.  Bylo vedro, jenže když jsme přijeli do Bolívie, v horách pršelo, všude bylo bahno a v noci nám byla zima. V Saúdské Arábii se rallye koná v zimě, jenže není tak deštivo ani vlhko jako na některých místech na jihu Ameriky."

"Musíme si užít závodění s hlukem a benzínem"

Druhou velkou změnou jsou diváci. "V Jižní Americe byla kolem trati spousta diváků, teď je fanoušků mnohem méně," sdělil.

Chilanů zůstává na startovní listině legendární dálkové soutěže hodně i po jejím přesunu na Blízký Východ. Jedním z nich je i bývalý šampion čtyřkolek Ignacio Casale, který nyní pilotuje kamion Tatra v barvách týmu Buggyra. "Na to, že bych se přesunul do buginy nebo rovnou kamionu, zatím nemyslím. Nikdy neříkám nikdy, ale teď se chci stoprocentně soustředit na to, co dělám. Tedy na závody motocyklů," vysvětlil rodák ze severu Chile.

Dakar se blíží k postupné elektrifikaci, což Cornejo vidí jako nevyhnutelnou věc, ale osobně z ní nadšený není. "Ano, jednou budeme muset závodit na elekromotocyklech. K motorkám ale patří hluk a benzín. Musíme si užívat současnou dobu, kdy to ještě máme," dodal Cornejo.

Foto: Monster Media