Rodinné prokletí jménem Ekström. Švéd sebral Schumacherovým titul šampiona šampionů už potřetí

Ani další pokus o zisk titulu šampiona šampionů rodině Schumacherových nevyšel. Mick Schumacher totiž ve finálovém klání letošního Závodu šampionů v Pitee podlehl 0:2 Mattiasi Ekströmovi. Na švédském univerzálovi v minulosti dvakrát ztroskotalo i snažení Mickova otce Michaela.

Sedm titulů mistra světa F1, 91 vyhraných velkých cen nebo šest triumfů v Poháru národů při Závodě šampionů na straně Michaela Schumachera, šest vítězství ve F1 na kontě jeho bratra Ralfa nebo tituly šampiona F2 a evropské F3 na kontě Michaelova syna Micka. Těmito všemi úspěchy se může rodina Schumacherů pochlubit. Je tu ale i jedna meta, ke které byla už několikrát blízko, ale stále se jí nepodařilo na ni dosáhnout. Tou je vítězství v Závodě šampionů mezi jednotlivci.

Jako první se o titul šampiona šampionů pokoušel Michael. Pohár národů ovládl v období 2007-2012 se Sebastianem Vettelem celkem šestkrát a výraznou měrou tak přispěl k rekordnímu počtu 8 vítězství Německa v této soutěži (sedmý triumf vybojoval sám Vettel v roce 2017, osmý René Rast s Timem Bernhardem v ročníku 2018). Při závodě jednotlivců se mu ale ze sedmi pokusů nepodařilo uspět ani jednou.

Jelikož Závod šampionů byl původně určen výhradně rallyeovým jezdcům a hvězdy z jiných disciplín byly do klání jednotlivců vpuštěni až od roku 2001, odbyl si Schumacher svou premiéru v tomto exhibičním klání až v prosinci roku 2004 na stadionu Stade de France v Saint-Dennis. Tehdy už byl sedminásobným mistrem světa F1.

Závod jednotlivců byl tehdy rozdělen na závodnickou a rallyeovou skupinu. Chybělo málo a Schumacher se rozloučil už po závodnickém čtvrtfinále. V klání se speciálně připravenými buginami ho totiž o pouhých 537 tisícin porazil Felipe Massa. Brazilec ale poté dostal desetisekundový trest za to, že se dotkl zdi. To dostalo Schumachera do semifinále, kde zdolal Sébastiena Bourdaise. Ve finále závodnické skupiny ale překvapivě podlehl Heikkimu Kovalainenovi. Tehdy třiadvacetiletý šampion formule Nissan pak dokonal překvapení vítězstvím ve velkém finále nad Sébastienem Loebem.

Příliš velkým úspěchem neskončil v roce 2004 Závod šampionů pro Schumiho ani v Poháru národů. Při čtvrtfinálovém souboji s Felipem Massou sice směřoval za vítězstvím, v domnění, že už projel cílem, ale zvolnil a svému budoucímu týmovému kolegovi ve F1 tak vítězství daroval. I díky tomu Brazílie Německo vyřadila (později zdolal Tony Kanaan Schumacherova parťáka Armina Schwarze). Těšit Schumachera mohlo alespoň vítězství 2:1 nad Sébastienem Loebem ve speciálním duelu mistrů světa.

Do Závodu šampionů se poté Schumacher vrátil až o tři roky později, tedy v roce 2007. Tehdy už byl rok v závodnickém důchodu. Na jeho rychlosti to ale na londýnském stadionu Wembley vůbec znát nebylo. Kromě prvního z šesti po sobě jdoucích vítězství v Poháru národů si totiž málem odnesl i titul šampiona šampionů. Právě tady se mu ale do cesty poprvé postavil Mattias Ekström.

Schumacherova cesta do finále vedla přes Henninga Solberga (osmifinále), Jensona Buttona (čtvrtfinále) a Sébastiena Bourdaise (semifinále). Ve finále poměřil síly s Mattiasem Ekströmem nejprve v cestovních vozech Solution F Prototype. Byl to Švéd, kdo zvítězil. V bugině ale poté Schumacher srovnal skóre na 1:1 a rozhodovala závěrečná třetí jízda. Ta se opět konala ve vozech Solution F Prototype, tentokrát si je ale mezi sebou Schumacher s Ekströmem prohodili. Schumacher ale na svého soupeře ztrácel. Vše vyvrcholilo tím, když se v poslední zatáčce roztočil a nedojel.

V roce 2008 sice nastal jediný případ, kdy byl Schumacher schopen Ekströma při Závodě šampionů porazit, k tomu ale došlo během finále Poháru národů. V něm se totiž utkalo právě Německo se skandinávským týmem a Schumacher svým vítězstvím nad Ekströmem rozhodl o vítězství německého týmu 2:1. Schumacherova pouť v závodě jednotlivců ale skončila už ve čtvrtfinále. Ve voze Abarth 500 Assetto Corse byl totiž poražen vicemistrem NASCAR Carlem Edwardsem.

O rok později, kdy se závodilo v čínském Pekingu na olympijském stadionu zvaném Ptačí hnízdo, se ale Schumacherovi opět podařilo dostat až do finále. I tady ale jeho naděje zničil Mattias Ekström, který ho v rozhodující bitvě zdolal 2:0. Nejprve ho porazil s buginou a poté s vozem KTM X-Bow.

Poté už se Schumacher k individuálními prvenství v Závodě šampionu nikdy nedostal tak blízko. V letech 2010 a 2011 měl sice šanci ukořistit ho před domácími fanoušky, neboť se závodilo v Esprit Areně v Düseldorfu, ani jednou se mu to ale nepodařilo. Zatímco v roce 2010 ho vyřadil ve čtvrtfinále krajan Sebastian Vettel, v roce 2011 ho porazil v semifinálové bitvě Tom Kristensen. V roce 2012, kdy se Závod šampionů přesunul do thajského Bangkoku, z toho opět bylo semifinále. Tam ale jeho účinkování zastavil pozdější vítěz Romain Grosjean.

Závodu šampionů se Schumacher plánoval zúčastnit i v roce 2013, kde chtěl kromě prvenství mezi jednotlivci zaútočit také na sedmý triumf v Poháru národů spolu se Sebastianem Vettelem.

„Budeme tam, to je povinnost. Mé šťastné číslo je číslo sedm, takže o to budeme pořádně usilovat,“ nechal se Schumacher slyšet v roce 2012.

Osud tomu ale chtěl jinak. V Bangkoku se sice mělo klání šampionů uskutečnit o víkendu 14.-15. prosince, druhého prosince ale došlo k jeho zrušení kvůli politickým nepokojům v zemi. Dvacátého devátého prosince se pak Michael vážně zranil při lyžařské nehodě ve francouzském středisku Méribel

Zase ten Ekström!

Michael se sice Závodu šampionů zúčastnil naposledy v roce 2012, o sedm let se ale stalo jméno Schumacher součástí boje o titul šampiona šampionů znovu. V roce 2019 se totiž na stadionu Foro Sol v Mexico City představil Mick Schumacher, tehdy čerstvý šampion evropské F3.

V roce 2019 skončilo jeho účinkování ve čtvrtfinále po prohře s Estebanem Gutiérrezem. Ročník 2022, který se poprvé konal na ledě ve švédském městě Pitea, pro něj dopadl ještě hůře. Byl vyřazen už v prvním kole poté, co ho zdolala Jamie Chadwicková.

Letos tu ovšem byla reálná šance, že jméno Schumacher konečně individuální vítězství v Závodě šampionů získá. Mick se totiž propracoval až do finále. Tam ovšem jako na potvoru narazil na „starého známého“ – Mattiase Ekströma.

A ani tentokrát ale nedokázal zlomit rodinné prokletí. Ekström totiž vyhrál jak s vozem Polaris RZR, tak v Supercar Lights a porazil Schumachera 2:0. Tím si zajistil již své čtvrté prvenství v tomto podniku, čímž vyrovnal Sébastiena Loeba s Didierem Auriolem.

Jediným Němcem, který dokázal vyhrát Závod šampionů mez jednotlivci, tak zůstává Sebastian Vettel. Ten triumfoval v roce 2015 v Londýně.

Právě s Vettelem tvoří nyní Mick Schumacher německý tým pro Pohár národů, tak jako kdysi jeho otec. Společně sice zatím zvítězit nedokázali, v roce 2019 tomu ale byli velmi blízko. Dotáhli to totiž až do finále, tam ovšem nestačili na tým Seveřanů ve složení Tom Kristensen a Johan Kristoffersson. V roce 2022 byla německá dvojice vyřazena ve čtvrtfinále a letos v semifinále.

Foto: Race of Champions

 

Autor

Dušan Bouzek

Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.