Legenda WRC, která se prosadila i na Dakaru nebo v Le Mans. Sébastien Loeb slaví padesátku

Sébastien Loeb dovršil jubileum. Fenomenální Francouz slaví v pondělí 26. února 50. narozeniny. Během své kariéry sice sbíral úspěchy především v rallyeovém mistrovství světa, uspěl ale také v řadě jiných závodů. Zde jsou ty nejprestižnější.

WRC

184 soutěží, 80 vítězství, 120 stupňů vítězů a především devět titulů mistra světa. Více snad ani není potřeba dodávat. Právě WRC je šampionátem, ve kterém si Sébastien Loeb udělal jméno především. Stal se nejúspěšnějším závodníkem v historii této série.

Ačkoli své první dva starty mezi rallyeovou elitou absolvoval díky podpoře francouzské federace automobilového sportu již v roce 2000 za volantem Toyoty Corolla, dveře mezi špičku se Loebovi definitivně otevřely až v sezoně 2001. Tehdy se s Citroënem Saxo stal nejenom juniorským mistrem světa poté, co vyhrál pět ze šesti soutěží, ale také francouzským šampionem. I díky tomu dostal ještě téhož roku šanci zúčastnit se Rallye San Remo s Xsarou továrního týmu. Překvapil celkovým druhým místem hned za asfaltovým specialistou Gillesem Panizzim. To vedlo k angažmá na rok 2002.

Jelikož koncern PSA nedovolil Citroënu, aby se zúčastnil celé sezony a konkuroval tak svým kolegům od Peugeotu, mohl Loeb nastoupit jen ve vybraných soutěžích. I přesto potvrdil, že jeho výkon na San Remo o rok dříve nebyl náhodný. Získal dvě pódia a na německém asfaltu zaznamenal svůj premiérový triumf. Od roku 2003 už se Citroën účastnil kompletní sezony a Loeb tak mohl zabojovat o titul.

Na ten v další sezoně opravdu málem dosáhl, po vyrovnané bitvě s Petterem Solbergem ale nakonec o jeden bod prohrál. V dalších devíti sezonách si ovšem vše vynahradil. V každé z nich totiž vybojoval titul. Zatímco v období 2004-2006 slavil za volantem Xsary, od roku 2007 do sezony 2010 kraloval s modelem C4 a pro své poslední dva tituly si dojel s DS3. Většinou ve svých mistrovských letech startoval za tovární tým Citroënu, v roce 2006 ale reprezentoval belgický Kronos. Šlo o sezonu, v níž se tovární tým Citröen ze šampionátu na rok stáhl, aby se mohl soustředit na vývoj speciálu C4.

Ačkoli v období 2004-2012 nenašel Loeb přemožitele, ne vždy byl jeho zisk titulu suverénní. Zabrat mu dali zejména jezdci Fordu. Zatímco Marcus Grönholm na něj ztratil v roce 2006 jen jeden bod a o rok později čtyři, Mikko Hirvonen zaostal v ročníku 2009 o jeden bod a o dva roky později o osm.

Těsný rozestup z roku 2006 byl ale hodně způsoben skutečností, že Loeb musel vynechat závěrečné čtyři soutěže poté, co si zlomil pažní kost při nehodě na kole. Ve skutečnosti si zajistil titul už dva podniky před koncem v Austrálii. Tento úspěch oslavil namísto tradičního šampaňského na stupních vítězů s kávou doma při snídani.

Ačkoli v roce 2012 Loebova permanentní kariéra ve WRC skončila, v dalších letech se v šampionátu stále objevoval alespoň příležitostně, a to nejenom s Citroënem, ale také v barvách Hyundai a M-Sportu. Ještě čtyřikrát se mu podařilo triumfovat. Při Rallye Monte Carlo 2013, Argentinské rallye 2013 a Katalánské rallye 2018 uspěl opět s Citroënem, v roce 2022 v Monte Carlu ale poprvé zvítězil v barvách jiného týmu. Na nejvyšší stupeň se probojoval s Fordem Puma M-Sportu. Tento výsledek z něj udělal nejstaršího vítěze soutěže WRC V historii. Tehdy mu bylo 47 let a 331 dní.

Mezi významná Loebova vítězství patří mimo jiné i Korsická rallye 2005. Tam vyhrál všech dvanáct rychlostních zkoušek. Byl prvním závodníkem, kterému se něco takového povedlo a dodnes tento počin nikdo jiný nezopakoval.

Je možné, že Loebovo působení ve WRC ještě není zcela uzavřenou kapitolou. Ačkoli v současnosti se k žádnému dalšímu startu neschyluje, sem tam se objeví spekulace o jeho návratu.

Závod šampionů

Mezi rekordmany se Loeb řadí také v Závodě šampionů. Tento exhibiční podnik, ve kterém měří síly hvězdy z různých disciplín, ovládl mezi jednotlivci hned ve čtyřech případech. Na kontě tak má stejný počet triumfů jako jeho krajan Didier Auriol a Mattias Ekström.

Své premiérové prvenství ukořistil Loeb ještě v éře, kdy dějištěm podniku ještě nebyly velkokapacitní stadiony, ale španělská šotolinová trať na ostrově Gran Canaria. Stalo se tak v roce 2003. Ve finále tehdy zdolal Marcuse Grönholma. Další individuální triumfy přidal Loeb v roce 2005 před domácími fanoušky v Saint-Denis a následně v roce 2008 v Londýně. Dosud poslední vítězství se datuje k sezoně 2022. Jednalo se o první ročník, který se konal na ledě ve švédské Pitee.

Kromě čtyřech výher mezi jednotlivci má Loeb na kontě také jeden triumf v Poháru národů. Ten pro Francii získal v roce 2004. Znovu se tak stalo na domácí půdě v Saint-Denis. Spolu s Loebem tehdy tvořil národní tým bývalý pilot F1 Jean Alesi.


24 hodin Le Mans

V době, kdy Loebova rallyeová hvězda stoupala vzhůru, vyzkoušel také okruhy. Jeho prvním dobrodružstvím na této scéně byla legendární dvacetičtyřhodinovka v Le Mans. A v té se mu na druhý pokus opravdu podařilo dostat mezi nejlepší.

Při obou svých startech ve francouzské klasice usedl do prototypu Pescarolo C60 Hybrid-Judd vrcholné kategorie LMP1. Zatímco v roce 2005 byli jeho parťáky Soheil Ayari a Éric Hélary, v ročníku 2006 startoval po boku Hélaryho a Loeba Franck Montagny.

Už v prvním případě bylo pódium blízko. Posádka se kvalifikovala jako druhá a Soheil Ayari byl schopen tuto pozici držet i v úvodu. Poté se ale začala situace komplikovat. Nejprve přišla kolize se soupeřem jedoucím o kolo zpět a nutná zastávka v boxech. Následovaly dva defekty, další kolize, náraz do bariéry z pneumatik a nakonec úplné odstoupení.

V roce 2006 už se zadařilo více. Loeb se svými parťáky nestačil pouze na trojici Audi ve složení Frank Biela, Marco Werner a Emanuele Pirro. V cíli obsadili druhou příčku.

O osm let později se Sébastien Loeb vrátil do Le Mans ještě jednou, tentokrát ovšem jako majitel stáje. Jeho tým Sébastien Loeb Racing obsadil osmé místo celkově a čtvrté ve třídě LMP2. Posádku tehdy tvořili René Rast, Vincent Capillaire a Jan Charouz. Šlo o dosud poslední start českého jezdce v tomto slavném podniku.

X Games

Cestou za svým posledním titulem ve WRC začal Loeb sbírat úspěchy v další disciplíně – rallyekrosu. V červnu roku 2012 se totiž zúčastnil populárních X Games v Los Angeles. Tuto výzvu přijal na základě pozvání od Travise Pastrany. Nastoupil s Citroënem DX3 XL postaveným v dílnách stáje Hansen Motorsport a svým soupeřům nedal šanci. Ve finálové jízdě kraloval od startu do cíle.

Zpočátku sice pro Loeba představoval hrozbu Ken Block, toho ale později postil defekt pneumatiky. Američan tak byl rád za druhé místo.

Loeb se těšil v Los Angeles i na souboj se svým dávným rivalem ve WRC Marcusem Grönholmem. Jeho vystoupení ale ukončila tvrdá nehoda v tréninku, při které se zranil a ve zbytku roku poté již nenastoupil.

Pikes Peak

Necelý rok po konci své permanentní kariéry ve WRC ohromil Loeb při vrchařském závodě Pikes Peak. Se speciálem Peugeot 208 T16 vytvořil nový rekord. Dvacet kilometrů dlouhou trať v Coloradu složenou ze 156 zatáček zdolal v čase 8 minut, 13 sekund a 878 tisícin.

Tímto počinem Loeb naprosto jasně rozdrtil do té doby platné maximum, na které dosáhl rok před ním Rhys Millen s Hyundai Genesis Coupe. Jeho výkon měl hodnotu 9 minut, 46 sekund a 164 tisícin. Francouz byl tak o více než minutu a půl lepší.

Dnes už Loebův rekord rekordem není. O pět let později, tedy v roce 2018, ho pokořil jeho krajan Romain Dumas. Ten zajel s elektromobilem Volkswagen I.D. R čas 7:57,148.

FIA GT

Během roku 2013 Loeb zazářil i v seriálu FIA GT Series, kde spolu se svým parťákem Álvarem Parentem usedal do McLarenu MP4-12C GT3. V šampionátu, který je předchůdcem dnešního GT World Challenge Europe, dosáhla francouzsko-portugalská dvojice na tři vítězství v kvalifikačních závodech a na jeden triumf v hlavním. Technické potíže a závodní incidenty ji ovšem zabránily v tom, aby celkově obsadila lepší než čtvrté místo.

WTCC

Mistrovství světa v závodech cestovních vozů se v letech 2014 a 2015 stalo Loebovým dalším dobrodružstvím s Citroënem. I zde sice francouzská značka dominovala a Loeb byl během dvou let schopen posbírat celkem šest triumfů, titulu se ale v tomto případě nedočkal. V obou sezonách totiž byli nad jeho síly týmoví kolegové José María López s Yvanem Mullerem. Rallyeová legenda tak zaznamenala jen dva celkové bronzové výsledky.

Za volantem Citroënu C-Elysee chtěl Loeb pokračovat i v roce 2016 a zabojovat o mistrovskou korunu. Francouzská značka se ale rozhodla před sezonou, která měla být v šampionátu její poslední, zredukovat počet nasazovaných vozů ze 4 na 2. To znamenalo konec mimo jiné i pro Loeba.

MS v rallyekrosu

Období 2016-2018 přineslo obnovení Loebova účinkování na rallyekrosařské scéně. Francouz se přesunul do světového šampionátu, kde startoval s továrně podporovaným vozem Peugeot 208 WRX stáje Hansen. Během tří sezon se sice pravidelně umisťoval na stupních vítězů, na ten nejvyšší ale dosáhl jenom dvakrát a tehdejší nadvládu severských jezdců v průběžném pořadí prolomit nedokázal. Zatímco v roce 2016 skončil pátý, další dvě sezony mu přinesly čtvrtou příčku.

V loňském roce se Loeb do šampionátu vrátil s ambiciózním projektem Special One Racing. Tým nasazoval dva vozy Lancia Delta Evo-E RX. Ty ale shořely při před závodním víkendem v Lydden Hillu a tím pro stáj sezona skončila.

Extreme E

Závody elektrických SUV jsou zatím posledním šampionátem, ve kterém dokázal Loeb získat titul. Podařilo se mu to v barvách stáje Lewise Hamilton X44 společně se španělskou závodnicí Cristinou Gutiérrezovou.

Již v premiérovém ročníku tohoto seriálu, který se odehrál v roce 2021, byla dvojice zapojena do boje o titul. Nakonec ale jen těsně podlehla stáji Nica Rosberga. Loeb s Gutiérrezovou sice nasbírali stejné množství bodů jako Johan Kristoffersson a Molly Taylorová, jejich soupeři ale získali větší počet vítězství a to rozhodlo v jejich prospěch. V roce 2022 ovšem vrátili Loeb s Gutiérrezovou Rosbergovu týmu úder a tentokrát slavili titul oni.

Po zisku titulu se Loeb rozhodl šampionát opustit, přesto se v něm ale ukázal i během ročníku 2023. Jako záskok za Násira al-Attíju nastoupil do dvou podniků po boku Klary Anderssonové u týmu ABT Cupra. Dvojice se dostala dvakrát na stupně vítězů.

Rallye Dakar

Nesplněný sen, který si stále snaží splnit. To je pro Sébastiena Loeba v současnosti Rallye Dakar. Slavné soutěže se zúčastnil již osmkrát. Zatímco v letech 2016-2019 usedal do speciálů Peugeot, v roce 2021 se vrátil s týmem Bahrain Raid Xtreme a modelem Hunter.

Ačkoli se na stupně vítězů dokázal Loeb probojovat už pětkrát a rovněž pravidelně vyhrává etapy, celkové prvenství mu stále nebylo dopřáno. Zatímco v letech 2017, 2022 a 2023 dosáhl na druhé místo, ročníky 2019 a 2024 mu přinesly třetí pozici.

Na scéně dálkových rallye se Loeb prosadil i v jiných podnicích. Například v roce 2022 vyhrál Andaluskou rallye. Ve stejném roce se stal vicemistrem světa této disciplíny.

V příštím roce začne v Loebově dakarské kariéře další dobrodružství. Stane se totiž součástí továrního týmu Dacia a pojede s novým modelem Sandrider.

Foto: Bahrain Raid Xtreme

 

Autor

Dušan Bouzek

Motoristický novinář, který se specializuje na české a slovenské okruhové závodění a české jezdce. Intenzivně se věnuje zónovému mistrovství FIA CEZ, seriálům ESET Cup, TCR Eastern Europe i kartingu.