Před osmi lety zemřel v Le Mans Dán Simonsen. Čas masakrů na slavné trati je naštěstí už dávnou minulostí

22. června 2013 se jméno Allana Simonsena zapsalo do černé knihy čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans. I přes tragický Dánův osud je bezpečnost na Circuit de la Sarthre úplně jinde než v dávnějších časech.

Jela se pouhá devátá minuta 81. ročníku legendárního závodu, když v tom se Aston Martin v typických barvách Gulfu smýkl v zatáčce Tertre Rouge. Vůz lídra Gategorie LMGTE Am trefil ochranné bariéry.

I když to na první pohled tak nevypadalo, náraz trefil sloupek a měl fatální důsledky. Záchranáři sice Simonsena vyprostili ještě při vědomý, ale 34letý Dán zemřel na následky svých zranění ještě na okruhu v lékařském centru. Stal se 23. obětí legendárního vytrvalostního závodu.

První ročník čtyřiadvacetihodinovky se jel v roce 1923 a už o dva roky později zahynul domácí pilot André Guilbert na dlouhé rovince Mulsanne Straight. Právě ona si v průběhu let vyžádala nejvíce obětí. Do vypuknutí druhé světové války v Le Mans zahynulo pět pilotů. Roku 1937 dokonce dva při vzájemné kolizi.

Po smrti Francouze Pierra Maréchala v ročníku 1949 přišla krvavá padesátá léta. Jejich tragickým vyvrcholením byl doslova masakr 11. června 1955.

Tehdy Pierre Levegh naháněl na cílové rovince Mika Hawthorna. Jenže Brit náhle zpomalil, aby zabočil do pravého pruhu, kde tehdy byly provizorní boxy. Jeho krajan Lance Macklin v pomalejším voze strhl volant na stru, aby se vyhnul Hawthornovi. Ovšem do zadní části jeho Austinu-Healey vrazil Levegh. Mercedes domácího pilota jako po rampě vyletěl přímo na hlavní tribunu. Následný masakr stál život Levegha a 83 diváků.

Ohořelé šasi Leveghova Mercedesu 300 SLR:

Levegh nebyl zdaleka jedinou hvězdou, kterou start v Le Mans stál život.  V roce 1972 se vítězi jedné Grand Prix F1 Jo Bonnierovi stalo osudné předjíždění pomalejšího Ferrari. Došlo ke kontaktu, Švédova Lola vyletěl přes svodidla do lesa. Bonnier byl na místě mrtev.

O 14 let později se Circuit de la Sarthre stal osudným dalšímu skvělému pilotovi s křestním jménem Jo. Porsche 962C Rakušana Jo Gartnera mělo pozdě v noci závadu, v jejímž důsledku došlo na  rovince Mulsanne Straight v rychlosti 260 km/h k nárazu do svodidel. Auto se vrátilo na trať, trefilo i protější bariéru a pak se vzňalo. Pilota zabilo okamžitě trauma krční páteře.

Gartner by do Simonsenovy tragédie poslední obětí samotného závodu. V květnu 1997 zahynul během předkvalifikace Francouz Sébastien Enjolras za volantem speciálu WR LM97 - Peugeot. Prototyp v ostré zatáčce Arnage přeletěl svodidla a po nárazu explodoval.

Kokpit Porsche 962C:

A je tu i jeden smutný rodinný příběh. Při testech v březnu 1969 ve stejné zatáčce jako o 44 let později Simonsem zahynul vítěz předchozího ročníku Lucine Bianchi, strýc budoucího pilota F1 Julena Bianchiho. Ten utrpěl ve Velké ceně Japonska F1 2014 tak vážné poranění hlavy, že na jeho následky příští rok v létě zemřel.

Foto: Aston Martin, Daimler Media, Porsche Presse a koláž MotorMix