Tony Brooks byl hvězdou éry formule 1 s motorem vzadu. Na titul ale nikdy nedosáhl

Britský pilot Tony Brooks odešel jako poslední z hvězd historicky první dekády formule 1.

Velká Británie má celou řadu úspěšných jezdců včetně deseti šampionů Grand Prix, ale je tu i mnoho hvězd, kterým tato pocta unikla. Mezi ty nejvýznamnější patřil Tony Brooks, který zemřel 3. května.

Rodák z Dukinfieldu blízko Manchesteru (* 25. 2. 1932) začal se závoděním v roce 1952. O pouhé dva roky později na sebe upozornil šéfy týmu sportovních vozů Aston Martin. A za další dva roky už ve voze značky BRM debutoval ve Velké ceně formule 1.

Mezi tím už stačil vyhrát Grand Prix Syrakus 1955 na Sicílii, která ale nebyla součástí oficiálního kalendáře mistrovství světa. Mezi jinými dokázal za volantem porazit domácí hvězdy Luigiho Mussa a Luigiho Villoresiho s Maserati. Tehdy se Brooks poprvé zapsal do dějin britského motorsportu, protože po 31 letech zvítězil jako první Ostrovan ve Velké ceně s vozem britské výroby. Šlo o monopost značky Connaught.

Start of the 1955 Syracuse Grand Prix
Tony Brooks (22)-Connaught Type B
Luigi Villoresi (24)-Maserati 250F
Luigi Musso (12)-Maserati 250F#F1 pic.twitter.com/GUjvOQcNaK

— F1 History & Stats (@F1HistoryStats) March 3, 2021

Po krátkém intermezzu s BRM, kdy se málem zabil na Silverstonu kvůli zaseklé klapce plynu, přešel Brooks do Vanwallu. Tam vznikl britský tým snů, protože jeho týmovými kolegy byli Stirling Moss a Stuart Lewis-Evans.

V roce 1957 se v Monaku pral o vítězství s Juanem Manuelem Fangiem. V cíli měl Brit ruku rozedřenou od řadicí páky, jak v úzkých uličkách přístavního města musel neustále řadit. Pak přišla havárie s Aston Martinem v Le Mans, z níž se štěstím vyvázl.

Už o pár dní později však oslavil první triumf v F1. Stalo se tak dokonce v domácí Velké ceně, která se jela na trati v areálu dostihového závodiště v Aintree. Jel na šestém místě, když jeho týmového kolegu Mosse postihly technické problémy. Proto byl Brooks povolán do boxů, kde Moss převzal jeho vůz. Tehdejší pravidla totiž dovolovala střídání pilotů za volantem, pak se o body podělili. Moss se dokázal prodrat až do čela a vybojoval tak historicky první vítězství britského vozu ve formuli 1.

Následující dvě sezony byly vrcholem Brooksovy kariéry. V ročníku 1958 obsadil s Vanwallem týmu Vandervell Products celkově třetí místo, když ovládl závody v Belgii, Německu a Itálii. Bohužel řadu závodů nedokončil. Moss s Vanwallem vyhrál dokonce čtyři Grand Prix, ale co to bylo platné. Nejvíce bodů nasbíral další Brit, Mike Hawthorn.

A právě čerstvého šampiona Brooks v dalším roce nahradil v kokpitu Ferrari. V týmu, kde jeli ještě Američané Phil Hill a  Dan Gurney, byl jasným lídrem. To dokázal triumfy ve Francii a Německu. Jenže zrušený závod ve Spa-Franchorchamps a porouchaná spojka na startu v Monze ho připravily o šanci využít výkonu motoru Ferrari k zisku dalších důležitých bodů v boji o titul. Ten nakonec prohrál s Jackem Brabhamem za volantem továrního Cooperu.

O osudu šampionátu rozhodl poslední podnik v americkém Sebringu. Tam nejdřív britský jezdec dostal na startu ránu od dalšího Ferrari, v němž seděl Wolfgang von Trips. Pak opatrný pilot zajel příliš brzy do boxů, takže v cíli jej odmávali na třetím místě. A to bylo na Brabhama málo.

Tony Brooks (1932-2022)
Ferrari 246
1959 French Grand Prix
XLV Grand Prix de l'ACF
5th July 1959
.
.#F1 #TonyBrooks #Motorsport #GrandPrix pic.twitter.com/OWovYTDgUW

— David Whalley (@f1daw) May 3, 2022

Příchod monopostů s motorem vpředu Brooksovi příliš nevoněl. V roce 1960 vystřídal Cooper a v jednom závodě i Vanwall, ale bylo z toho až jedenácté místo v konečném hodnocení mistrovství světa. Kruh se uzavřel sezonou 1961, kdy podobně jako při svém debutu usedl do vozu BRM. Jenže bodoval jen v Monze a Watkins Glen.

Na americkém okruhu svoji kariéru také ukončil. Ze 38 startů v F1 vytěžil plných deset umístění na stupních vítězů (z toho šest vyhraných Grand Prix) a získal celkem 75 bodů.

Vavříny však nesbíral jen s formulemi. Brooks patřil ve své éře mezi nejlepší piloty vytrvalostních závodů. Doma měl trofej pro vítěze 1000km Nürburgring (1957, Aston Martin) či Tourist Trophy v Goodwoodu (1958, Aston Martin). Moss se kdysi vyjádřil, že pokud by se měl s někým ve voze střídat, tak by si zvolil Jima Clarka nebo právě Brookse.

Tony Brooks zemřel 3. května ve věku devadesáti let.

Foto: Goodwod Circuit a Vanwall